STŘEDEČNÍ GLOSY 9.03.2005
Miroslava Macka
Alespoň část podivného hospodaření rodiny Grossovy skončí v rukou policie. Ta by měla prověřit pět trestních oznámení, podezírajících premiéra, jeho manželku a strýce Vika z přijímání úplatku, krácení daní a nadržování. Ještě podivuhodnější podnikání Šárky Grossové a její přítelkyně Barkové zatím nikoho k podání trestního oznámení nemotivovalo, ačkoliv si nedovedu představit, že by na základě publikovaných údajů a výroků Grossové a Barkové nezačal jednat alespoň příslušný finanční úřad.
Taková výpověď strýce Vika - podle toho, jak se zatím projevoval - jistě bude úplnou lahůdkou. A což teprve výpověď samotného Grosse - bude zajímavé zjistit, která z jeho postupně se měnících verzí původu peněz bude nakonec ta "policejní".
Na vtip roku, tak zvaný rokfór, kandiduje výrok poslance ČSSD, předsedy Sdružení nájemníků a uživatele bytu s regulovaným nájemným Stanislava Křečka: "Nikdy jsme nebyli proti deregulaci nájemného."
Čtenářka glos, paní A. Š. mi zaslala zajímavý návrh řešení současné vládní krize:
Ze všech stran slyším, že my voliči se musíme bránit, ale jak? Ale dnes v noci mne napadla možnost a chci ji napsat a poslat i premiéru Grossovi. Jestli si je tak jist sám sebou, proč nenavrhne, aby o důvěře vůči němu hlasovali lidé pomocí SMS, když mohou hlasovat na Superstar a Miss ČR atp? Myslím si, že mobilní telefon má už snad každý Čech a když ne, půjčí si ho od syna či dcery...a navíc, k volbám taky nechodí každý. Při neštěstí tsunami se ukázalo, že SMS umí odeslat snad každý. Myslím si, že kdyby to opravdu myslel upřímně a nebál se, že to udělá.
Už jsme skutečně tak otupělí, že si ani nevšimneme kupříkladu následující příšernosti, na kterou mne upozornila čtenářka glos V.M.:
Pan Gross se ke svému problému v jeho počátcích vyjádřil, že zadá úkoly svým podřízeným, aby mu zpracovali rozbor právní stránky jeho situace - neměl by si ze svého platu zaplatit k řešení svých soukromých problémů advokáta či jiného poradce za své peníze, nikoliv používat k řešení soukromých problémů své podřízené za peníze daňových poplatníků ?
Můj text ze včerejších Lidovek:
Víkendové postřehy aneb Nestačil jsem zírat.
Nemohu se zbavit silného podezření, že průvodce slavnostního večera předávání nejvyšších ocenění České filmové a televizní akademie Český lev 2004 Martin Zbrožek byl angažován a zaplacen Českou stranou sociálně demokratickou, aby svým neskutečně trapným moderátorským výkonem překryl jiný neskutečně trapný výkon z doby jen v minutách předcházející - řeč premiéra (uff!) České republiky Stanislava Grosse v České televizi.
Stejnou trapností pak vynikaly projevy některých členů nejvyššího vedení ČSSD, kteří nenechali nit suchou a zlomeček něčeho dobrého 1.) na Karáskovi a dalších lidoveckých lumpech, kteří je vydírají a zcela odmítají pochopit (zrovna oni, lidovci!), že jde o prostou otázku víry - víry ve Stanislava a Šárku Grossovy, v jejich hodného strýce Vika, v jeho samaritánské příbuzné z tu - i cizozemska, v milostiplné postavy Roda a Simkaničovi, o napravené hříšnici Barkové ani nemluvě, ale hlavně o ještě bezmeznější víru k neposkvrněnému početí majetku rodiny svého předsedy, 2.) na svých lidoveckých partnerech, se kterými chtějí nadále spolupracovat - pokud ovšem přestanou konečně otravovat s tou prkotinou, která už je navíc uzavřená - na rozvíjení cenného koaličního potenciálu v doposud tak veleúspěšné společné vládě, kterou je přece (což už pochopitelně nedodali) zapotřebí hájit až do posledního koryta. (Nehodící se škrtněte).
Důkazem, že víra skutečně hory přenáší, byla pak slova předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, kterými odpověděl novinářům na dotaz, zda věří v Grossovo proměnlivé vysvětlování původu peněz na jeho byt: "Prostě toto vysvětlení přijímám a nemám důvod o něm pochybovat."
Co jiného než bezmezná víra ovšem zbývá člověku, jenž takto zhodnotil svoje rozumové schopnosti v odpovědi na otázku, zda mu nevadilo souběžně využívat v letech 1998 - 2002, kdy byl předsedou zahraničního výboru sněmovny, jak cestovné, tak auto s gratis tankovací kartou: "Pravděpodobně jsem si to dlouho neuvědomoval. Je to asi moje chyba. Ale tohle není téma, kterému bych se příliš věnoval. Dlouho mi trvalo, než jsem to pochopil, věřte nebo ne".
Ale možná je všechno jinak a hlavní problém je skutečně nedostatek víry na naší straně a podlehnutí řízené mediální kampani, takže nám nedošlo, co je vlastně náš premiér zač. Ještě, že máme pana Surňaka, strůjce kampaně "Myslím to úpřímně", který tu víru má a proto nám to mohl vysvětlit: "Pan Gross není hloupý ani nesebekritický. Pokud by nešlo o kampaň, věřím, že byste to také poznali."
Také jsem si chtěl během víkendu přečíst pár dlouho odkládaných knížek, ale většinu z nich jsem po pár stránkách odložil, neboť je sice dle tiráže překládali lidé, ale výsledek spíše svědčil o zešíleném počítači s nedokonalým překládacím programem, obdobným tomu, co ustálené slovní spojení "sejde s očí, sejde s mysli" promptně přeložil jako "neviditelný blbec".
Uplynulý víkend nám ovšem přinesl i jedno velké pozitivum, a to příklad hodný následování. Pokud Vás kupříkladu někdy v budoucnu na hranicích přistihnou celníci třeba s nějakým tím kokainem nbeo jen s pašovaným autem, nepropadávejte panice: nejprve se tvařte nechápavě, pak zapírejte, pak si vymyslete strýce, který vám ten kokain či auto vnutil, pak ještě chvíli mlžte a vyhrožujte žalobami, ale nakonec se umoudřete a jednak si nechte spolucestující rodinou odhlasovat, že ve vás mají nadále bezmeznou důvěru, ale hlavně nezapomeňte nevrlým celníkům slíbit, že ten kokain či auto prodáte a tím to mohou pokládat za uzavřené.
A jistě při troše dobré vůle najdete více životních situací, kdy se Vám výše zmíněná metoda může hodit.
Ale abych nezapomněl, i další velké pozitivum přinesl právě uběhlý víkend: počasí sice bylo nadále mrazivé, ale s víkendem utekly opět dva dny a zřetelně utíkaly směrem k jaru a k době, kdy - pokud se úplně nepomátneme a neztratíme paměť - se konečně těch trapných až tragických postav v čele země (a snad i v televizních pořadech) zbavíme.
Staré české přísloví:
Vola za rohy, člověka za jazyk lapají.
Vážení a milí,
díky všem, kteří jste si koupili naši knihu Jak se stát labužníkem aneb inspirativní kuchařka pro snoby (napsaná dvěma z nich). Doufáme jen, že Vás potěšila a hlavně inspirovala.
Ve čtvrtek jsem zařizoval v tiskárně rychlý dotisk, aby se nadále dostalo na všechny, kteří o ni projeví zájem.
Objednací adresa je nadále m.vitovcova@volny.cz a podrobnosti o knize a ukázku z ní si stále můžete přečíst v glosách ze dne 20. ledna tohoto roku.
Taková výpověď strýce Vika - podle toho, jak se zatím projevoval - jistě bude úplnou lahůdkou. A což teprve výpověď samotného Grosse - bude zajímavé zjistit, která z jeho postupně se měnících verzí původu peněz bude nakonec ta "policejní".
Na vtip roku, tak zvaný rokfór, kandiduje výrok poslance ČSSD, předsedy Sdružení nájemníků a uživatele bytu s regulovaným nájemným Stanislava Křečka: "Nikdy jsme nebyli proti deregulaci nájemného."
Čtenářka glos, paní A. Š. mi zaslala zajímavý návrh řešení současné vládní krize:
Ze všech stran slyším, že my voliči se musíme bránit, ale jak? Ale dnes v noci mne napadla možnost a chci ji napsat a poslat i premiéru Grossovi. Jestli si je tak jist sám sebou, proč nenavrhne, aby o důvěře vůči němu hlasovali lidé pomocí SMS, když mohou hlasovat na Superstar a Miss ČR atp? Myslím si, že mobilní telefon má už snad každý Čech a když ne, půjčí si ho od syna či dcery...a navíc, k volbám taky nechodí každý. Při neštěstí tsunami se ukázalo, že SMS umí odeslat snad každý. Myslím si, že kdyby to opravdu myslel upřímně a nebál se, že to udělá.
Už jsme skutečně tak otupělí, že si ani nevšimneme kupříkladu následující příšernosti, na kterou mne upozornila čtenářka glos V.M.:
Pan Gross se ke svému problému v jeho počátcích vyjádřil, že zadá úkoly svým podřízeným, aby mu zpracovali rozbor právní stránky jeho situace - neměl by si ze svého platu zaplatit k řešení svých soukromých problémů advokáta či jiného poradce za své peníze, nikoliv používat k řešení soukromých problémů své podřízené za peníze daňových poplatníků ?
Můj text ze včerejších Lidovek:
Víkendové postřehy aneb Nestačil jsem zírat.
Nemohu se zbavit silného podezření, že průvodce slavnostního večera předávání nejvyšších ocenění České filmové a televizní akademie Český lev 2004 Martin Zbrožek byl angažován a zaplacen Českou stranou sociálně demokratickou, aby svým neskutečně trapným moderátorským výkonem překryl jiný neskutečně trapný výkon z doby jen v minutách předcházející - řeč premiéra (uff!) České republiky Stanislava Grosse v České televizi.
Stejnou trapností pak vynikaly projevy některých členů nejvyššího vedení ČSSD, kteří nenechali nit suchou a zlomeček něčeho dobrého 1.) na Karáskovi a dalších lidoveckých lumpech, kteří je vydírají a zcela odmítají pochopit (zrovna oni, lidovci!), že jde o prostou otázku víry - víry ve Stanislava a Šárku Grossovy, v jejich hodného strýce Vika, v jeho samaritánské příbuzné z tu - i cizozemska, v milostiplné postavy Roda a Simkaničovi, o napravené hříšnici Barkové ani nemluvě, ale hlavně o ještě bezmeznější víru k neposkvrněnému početí majetku rodiny svého předsedy, 2.) na svých lidoveckých partnerech, se kterými chtějí nadále spolupracovat - pokud ovšem přestanou konečně otravovat s tou prkotinou, která už je navíc uzavřená - na rozvíjení cenného koaličního potenciálu v doposud tak veleúspěšné společné vládě, kterou je přece (což už pochopitelně nedodali) zapotřebí hájit až do posledního koryta. (Nehodící se škrtněte).
Důkazem, že víra skutečně hory přenáší, byla pak slova předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, kterými odpověděl novinářům na dotaz, zda věří v Grossovo proměnlivé vysvětlování původu peněz na jeho byt: "Prostě toto vysvětlení přijímám a nemám důvod o něm pochybovat."
Co jiného než bezmezná víra ovšem zbývá člověku, jenž takto zhodnotil svoje rozumové schopnosti v odpovědi na otázku, zda mu nevadilo souběžně využívat v letech 1998 - 2002, kdy byl předsedou zahraničního výboru sněmovny, jak cestovné, tak auto s gratis tankovací kartou: "Pravděpodobně jsem si to dlouho neuvědomoval. Je to asi moje chyba. Ale tohle není téma, kterému bych se příliš věnoval. Dlouho mi trvalo, než jsem to pochopil, věřte nebo ne".
Ale možná je všechno jinak a hlavní problém je skutečně nedostatek víry na naší straně a podlehnutí řízené mediální kampani, takže nám nedošlo, co je vlastně náš premiér zač. Ještě, že máme pana Surňaka, strůjce kampaně "Myslím to úpřímně", který tu víru má a proto nám to mohl vysvětlit: "Pan Gross není hloupý ani nesebekritický. Pokud by nešlo o kampaň, věřím, že byste to také poznali."
Také jsem si chtěl během víkendu přečíst pár dlouho odkládaných knížek, ale většinu z nich jsem po pár stránkách odložil, neboť je sice dle tiráže překládali lidé, ale výsledek spíše svědčil o zešíleném počítači s nedokonalým překládacím programem, obdobným tomu, co ustálené slovní spojení "sejde s očí, sejde s mysli" promptně přeložil jako "neviditelný blbec".
Uplynulý víkend nám ovšem přinesl i jedno velké pozitivum, a to příklad hodný následování. Pokud Vás kupříkladu někdy v budoucnu na hranicích přistihnou celníci třeba s nějakým tím kokainem nbeo jen s pašovaným autem, nepropadávejte panice: nejprve se tvařte nechápavě, pak zapírejte, pak si vymyslete strýce, který vám ten kokain či auto vnutil, pak ještě chvíli mlžte a vyhrožujte žalobami, ale nakonec se umoudřete a jednak si nechte spolucestující rodinou odhlasovat, že ve vás mají nadále bezmeznou důvěru, ale hlavně nezapomeňte nevrlým celníkům slíbit, že ten kokain či auto prodáte a tím to mohou pokládat za uzavřené.
A jistě při troše dobré vůle najdete více životních situací, kdy se Vám výše zmíněná metoda může hodit.
Ale abych nezapomněl, i další velké pozitivum přinesl právě uběhlý víkend: počasí sice bylo nadále mrazivé, ale s víkendem utekly opět dva dny a zřetelně utíkaly směrem k jaru a k době, kdy - pokud se úplně nepomátneme a neztratíme paměť - se konečně těch trapných až tragických postav v čele země (a snad i v televizních pořadech) zbavíme.
Staré české přísloví:
Vola za rohy, člověka za jazyk lapají.
Vážení a milí,
díky všem, kteří jste si koupili naši knihu Jak se stát labužníkem aneb inspirativní kuchařka pro snoby (napsaná dvěma z nich). Doufáme jen, že Vás potěšila a hlavně inspirovala.
Ve čtvrtek jsem zařizoval v tiskárně rychlý dotisk, aby se nadále dostalo na všechny, kteří o ni projeví zájem.
Objednací adresa je nadále m.vitovcova@volny.cz a podrobnosti o knize a ukázku z ní si stále můžete přečíst v glosách ze dne 20. ledna tohoto roku.