PONDĚLNÍ GLOSY 10.01.2005

Nic necharakterisuje Stanislava Grosse - a nakonec i dnešní ČSSD - více, než jeho vyslyšené volání po rezignaci severočeského předsedy ČSSD a zemanovce Foldyny, vysvětlené slovy " Z Jaroslava Foldyny se stal symbol, který stranu rozděluje..a předseda by neměl být ten, kdo rozděluje" a jeho následné přání, aby kandidoval na místopředsedu ČSSD.
Pokud by totiž jeho kandidaturu myslel úpřímně, byl by velmi hloupý, pokud ji myslí jako způsob konečné likvidace Foldyny (což je samozřejmě hlavní důvod jeho "podpory"), je neupřímně vyčuraný. Takže - nihil novi sub sole.


Z průzkumu veřejného mínění agentury CVVM, zaměřeného na priority hodnot, mne zaujal (ve velmi negativním slova smyslu), poslední žebříček: Relativně nejmenší podporu měly vlastnosti jako prosazování vlastních názorů, soutěživost nebo snaha vyniknout.
Ach jo.


Čtenář glos Z. Č. mi zaslal následující mail:
Pane doktore,
i vtipy vypovídají o obavě z našeho "nezávislého" soudnictví, znáte tento ?
V hospodě říká jeden muž druhému: "Pane, váš pes pokousal moji dceru. Dejte mi tisíc Kč, nebo to dám k soudu." Oslovený chvíli přemýšlí a posléze vyplatí dotyčnému tisíc. Kamarádi se velmi podiví: "Proč jsi mu zaplatil, vždyť ty
žádného psa nemáš a on nemá dceru?" Plátce odvětí " To já vím, ale co když to dá k soudu?"

Zítra vychází v Lidovkách můj text s názvem "O kultuře malé a velké."

Staré české přísloví:
Mlčením člověk mnohé řeči odbude.