PONDĚLNÍ GLOSY 22.11.2004
Miroslava Macka
Současná vláda je kvůli působení ministrů lidovců a unionistů špatná a měla by být menšinová a levicovější. Současná vláda naprosto funguje a není žádný důvod k tomu, aby z ní koaliční partneři ČSSD odcházeli.
Tak to nejsou dva názory politických protivníků, ale vyjádření ministra Škromacha během 48 hodin. Schizofrenie se tomu říká. Nebo taky blbost. Jak je vidět, personalista byl a je Miloš Zeman pramizerný.
Ovšem ohlášená kandidatura Škromacha na předsedu - a dají se čekat kandidatury další - se jeví jen a jedině jako akce, která má vyústit ve volební zmatek v ČSSD a příchod Zemana - zachránce. Ovšem jen za předpokladu, že bude mít absolutní jistotu zvolení - jeho nabubřelé ego by po prezidentském debaklu další ránu nevydrželo.
Jak ukazuje současný příklad Holandska po vraždě Thea van Gogha, politická korektnost byl jen jiný výraz pro politické pokrytectví.
Zítra, jako každé úterý, vyjde v Lidovkách můj text "Tržní zákonitosti prostě platí".
A text z Lidovek z minulého týdne:
Co mne v posledních dnech zaujalo.
Nedůslednost Stanislava Grosse: chce-li kvůli malé volební účasti a zvláště kvůli mizerným výsledkům ČSSD v senátních volbách rovnou zrušit senát, měl by ze stejného důvodu zrušit i veškeré kraje (a ne jen odmítat dát jim větší část daní) a před příštími volbami, kdyby šlo do tuhého, klidně zrušit i poslaneckou sněmovnu . Vstřícná KSČM mu dozajista poradí, jak se dá i tak desetiletí vládnout.
Stupidita ministra práce a sociálních věcí Škromacha: jako zaseklý gramofon neustále povykoval o nebezpečí vlády jedné strany, pokud by ODS získala v senátu příliš mnoho křesel - toto nebezpečí už dávno děsivě postihlo jak USA, tak Velkou Británii, o Bavorsku ani nemluvě. Chudáci.
Nedostatek velkorysosti ODS: myslím, že by ODS klidně mohla ponechat nemasného neslaného Petra Pitharta v čele senátu - při případném budoucím jednání s KDU - ČSL o sestavení vlády by to mohl být dobrý žolík do hry, zatímco šturm na další dobytou sesli voliče nepotěší.
Skromnost Stanislava Grosse: bývalý agent StB z let 1974 - 85, Jan Oberman, jej má viditelně silně obtočeného kolem prstu, Stanislav Zlatoústý však veleskromně říká: "Není to nijak důvěrný přítel. Jeho manželka mi asi jen dvakrát poslala dort tiramisu."
(Naštěstí pro něj se ne každému člověku vybaví v mnoha filmech zachycený starodávný zvyk posílat úplatky ve formě ruliček bankovek zapečených v dortu.)
Laxnost hlídacích psů demokracie: výsledek pořádného proklepnutí spolupracovníků a "nepříliš důvěrných přátel" premiéra Grosse by určitě mohl konkurovat i horrorům slavného Stephena Kinga. Mimochodem, co vlastně dělal soudruh Oberman před rokem 1989 mimo agentování pod přezdívkami "Obchodník" a "Kateřina" (doufám, že ne Veliká)? Co takhle zeptat se občanů pražské Bílé Hory, kteří ještě neztratili paměť?
Prozrazená šetrnost premiéra Grosse: namísto, aby utrácel naše daně za vytápění, osvětlení, hlídání a vůbec provoz Úřadu vlády, sešel se letos v srpnu s náměstkem ministra financí Janotou na jednání o státním rozpočtu v soukromém bytě výše zmíněného agenta StB Obermana. Kdyby se obdobná praxe zavedla všeobecně a dlouhodobě, hned by byla spousta peněz kupříkladu na odstupné bývalým estébákům!
Pozitivní pohled na svět Miroslava Kalouska: při hodnocení senátních voleb, v nichž KDU - ČSL ztratila čtyři mandáty, prohlásil
lidovecky klidněsilácky: "I tak je to druhé místo." Což mi připomnělo stařičký vtip o sovětském maratonci, který skončil ze tří doběhnuvších poslední za maratoncem USA. Druhý den stálo v Pravdě: Zatímco náš borec doběhl na pěkném třetím místě, sportovec USA doběhl předposlední.
Schopnost ČSSD umět gentlemansky prohrávat: na závěr senátních voleb nezůstala v Lidovém domě ani noha. Ba ani ňadro Buzkové.
Černý humor Stanislava Grosse: po drtivé porážce ministryně zdravotnictví Emmerové v senátních volbách prohlásil, že tuto ministryni nemíní odvolat, neboť je mezi zdravotníky populární. Kam se ovšem hrabe na popularitu generála Čepičky, neblahé paměti, v armádě.
Neuvěřitelná míra odpovědnosti Miloše Frankensteina Zemana a jeho nová taktika: když se výtvor zvrhne, je zapotřebí volat po jeho záhubě - a tak se pokusit získat prostor a čas k vytvoření dalšího monstra.
A moudro na pondělí, staré české přísloví z doby, kdy o Zemanových nástupcích nebylo ještě ani vidu, ani slechu:
Zvláštních lidí děti nezdary.
Tak to nejsou dva názory politických protivníků, ale vyjádření ministra Škromacha během 48 hodin. Schizofrenie se tomu říká. Nebo taky blbost. Jak je vidět, personalista byl a je Miloš Zeman pramizerný.
Ovšem ohlášená kandidatura Škromacha na předsedu - a dají se čekat kandidatury další - se jeví jen a jedině jako akce, která má vyústit ve volební zmatek v ČSSD a příchod Zemana - zachránce. Ovšem jen za předpokladu, že bude mít absolutní jistotu zvolení - jeho nabubřelé ego by po prezidentském debaklu další ránu nevydrželo.
Jak ukazuje současný příklad Holandska po vraždě Thea van Gogha, politická korektnost byl jen jiný výraz pro politické pokrytectví.
Zítra, jako každé úterý, vyjde v Lidovkách můj text "Tržní zákonitosti prostě platí".
A text z Lidovek z minulého týdne:
Co mne v posledních dnech zaujalo.
Nedůslednost Stanislava Grosse: chce-li kvůli malé volební účasti a zvláště kvůli mizerným výsledkům ČSSD v senátních volbách rovnou zrušit senát, měl by ze stejného důvodu zrušit i veškeré kraje (a ne jen odmítat dát jim větší část daní) a před příštími volbami, kdyby šlo do tuhého, klidně zrušit i poslaneckou sněmovnu . Vstřícná KSČM mu dozajista poradí, jak se dá i tak desetiletí vládnout.
Stupidita ministra práce a sociálních věcí Škromacha: jako zaseklý gramofon neustále povykoval o nebezpečí vlády jedné strany, pokud by ODS získala v senátu příliš mnoho křesel - toto nebezpečí už dávno děsivě postihlo jak USA, tak Velkou Británii, o Bavorsku ani nemluvě. Chudáci.
Nedostatek velkorysosti ODS: myslím, že by ODS klidně mohla ponechat nemasného neslaného Petra Pitharta v čele senátu - při případném budoucím jednání s KDU - ČSL o sestavení vlády by to mohl být dobrý žolík do hry, zatímco šturm na další dobytou sesli voliče nepotěší.
Skromnost Stanislava Grosse: bývalý agent StB z let 1974 - 85, Jan Oberman, jej má viditelně silně obtočeného kolem prstu, Stanislav Zlatoústý však veleskromně říká: "Není to nijak důvěrný přítel. Jeho manželka mi asi jen dvakrát poslala dort tiramisu."
(Naštěstí pro něj se ne každému člověku vybaví v mnoha filmech zachycený starodávný zvyk posílat úplatky ve formě ruliček bankovek zapečených v dortu.)
Laxnost hlídacích psů demokracie: výsledek pořádného proklepnutí spolupracovníků a "nepříliš důvěrných přátel" premiéra Grosse by určitě mohl konkurovat i horrorům slavného Stephena Kinga. Mimochodem, co vlastně dělal soudruh Oberman před rokem 1989 mimo agentování pod přezdívkami "Obchodník" a "Kateřina" (doufám, že ne Veliká)? Co takhle zeptat se občanů pražské Bílé Hory, kteří ještě neztratili paměť?
Prozrazená šetrnost premiéra Grosse: namísto, aby utrácel naše daně za vytápění, osvětlení, hlídání a vůbec provoz Úřadu vlády, sešel se letos v srpnu s náměstkem ministra financí Janotou na jednání o státním rozpočtu v soukromém bytě výše zmíněného agenta StB Obermana. Kdyby se obdobná praxe zavedla všeobecně a dlouhodobě, hned by byla spousta peněz kupříkladu na odstupné bývalým estébákům!
Pozitivní pohled na svět Miroslava Kalouska: při hodnocení senátních voleb, v nichž KDU - ČSL ztratila čtyři mandáty, prohlásil
lidovecky klidněsilácky: "I tak je to druhé místo." Což mi připomnělo stařičký vtip o sovětském maratonci, který skončil ze tří doběhnuvších poslední za maratoncem USA. Druhý den stálo v Pravdě: Zatímco náš borec doběhl na pěkném třetím místě, sportovec USA doběhl předposlední.
Schopnost ČSSD umět gentlemansky prohrávat: na závěr senátních voleb nezůstala v Lidovém domě ani noha. Ba ani ňadro Buzkové.
Černý humor Stanislava Grosse: po drtivé porážce ministryně zdravotnictví Emmerové v senátních volbách prohlásil, že tuto ministryni nemíní odvolat, neboť je mezi zdravotníky populární. Kam se ovšem hrabe na popularitu generála Čepičky, neblahé paměti, v armádě.
Neuvěřitelná míra odpovědnosti Miloše Frankensteina Zemana a jeho nová taktika: když se výtvor zvrhne, je zapotřebí volat po jeho záhubě - a tak se pokusit získat prostor a čas k vytvoření dalšího monstra.
A moudro na pondělí, staré české přísloví z doby, kdy o Zemanových nástupcích nebylo ještě ani vidu, ani slechu:
Zvláštních lidí děti nezdary.