PONDĚLNÍ GLOSY 8.11.2004
Miroslava Macka
Můj komentář k senátním a krajským volbám si můžete přičíst zítra v Lidovkách pod názvem Patero pozitivních povolebních postřehů.
Ondřej Neff si klade v dnešních Lidovkách otázku, jak se ČSSD postaví k otevřené náruči KSČM. Odpovím mu : vklouzne do ní.
Jaroslav Plesl z Lidovek si též všiml, že Stanislav Gross bloumal po Lidovém domě v košili značky Tommy Hilfiger a klade si otázku, zda šlo o originál za bratru 70 dolarů nebo padělek z nějaké tržnice. Vsadil bych na padělek.
Ztráta dobrého vkusu ČSSD a idnes, tedy umístění volební reklamy ČSSD k internetovým volebním výsledkům, se nevyplatila: právě vzhledem k výsledkům působila ta reklama více než trapně.
V sobotním Právu si rozhodně (byť třeba dodatečně) přečtěte velký, dvoustránkový rozhovor Alexandra Kramera s premiérem Grossem. To, abyste se budoucnu nedivili a nemohli si stěžovat, že Vás před tím člověkem a jeho politikou nikdo vážně nevaroval.
Nic nevystihuje jeho charakter a způsob myšlení a konání více, než jeho odpověď na otázku o chystané analýze telefonických odposlechů: "Podívejte se, já jsem slíbil - ne panu prezidentovi, ale veřejnosti! - analýzu této problematiky a z té vyplyne, že tato hysterie je opravdu jen účelová, že to je prostě součást předvolební rétoriky, nebo že je za ní strach ...ale pak se ptejme z čeho."
Víte, od "vědění" předem, kterak dopadne nějaká analýza, je k "vědění" volebního výsledku předem mnohem menší krůček, než si namlouváte.
A být prezidentem, takovou analýzu bych odmítl a otloukl ji Grossovi o hlavu.
Sobotním Právo uveřejnilo též rozhovor s ministryní zdravotnictví Emmerovou s titulkem "Chci kvalitní zdravotní péči, dostupnou pro všechny". Recepty nabízí jen a jedině socialistické, ten jediný účinný pochopitelně ne: odchod socialistů od moci.
Blíží se 15. výročí pádu komunismu a tak se media opět začínají zaplňovat vzpomínkami pamětníků, líčících, jak to tehdy určitě nebylo.Historie je humbuk, říkávál Henry Ford, ovšem mnohem výstižněji ji charakterizoval neznámý irský mnich, který v devátém století připojil k přepisu prastarých irských vyprávění větu: "Já, který jsem opisoval tuto historii nebo spíše fantazii, všem detailům nevěřím. Některé věci v ní jsou ďábelské lži. Jiné jsou výmyslem básníka. A další zase byly vymyšleny pro pobavení idiotů."
Kdyby se slovo básník vyměnilo za novinář, nikdo by lépe necharakterizoval dnešní novinové zápisy historie.
Čtenář glos Z. K. mi napsal velezajímavou reakci na moji glosu o počtu policistů v Česku:
Dobrý den,
Vaše myšlenka z 1.11. mne zaujala, tak jsem si dal trochu práce (asi dvě hodiny) a nakonec jsem našel tabulku počtu policistů v zemích OECD. Měl by to být United Nations Survey on Crime Trends and the Operations of Criminal Justice Systems (Fifth, Sixth and Seventh) (as of December 2002). Tabulkové vyjádření výsledků je na adrese: http://dataranking.com/English/so07-1.html a bohužel jste asi mířil správným směrem. Podle této tabulky je sice u nás policistů o něco méně než Vámi uváděný údaj (podle této statistiky OSN je u nás 233 obyvatel na policistu, zatímco Vy uvádíte 178,8), ale i tak to stačí na třetí místo v tabulce. Pokud by bylo Vaše číslo správné, pak bychom s 560 policisty na 100 000 obyvatel (tohle vyjádření používá OSN) byli na prvním místě v zemích OECD.
Doporučuji na uvedeném odkazu zaměřit pozornost nahoru, kde je možné přepnout žebříček pro různá vyjádření podle zahrnutých zemí. Při 178,5 obyvatelích na policistu, tedy jinak vyjádřeno při 560 policistech na 100 000 obyvatel bychom v počtu policistů byli blízko desatého místa na světě (asi na dvanáctém místě), první v OECD a první v EU. Zajímavé také je, že Izrael má o 20% policistů na obyvatele méně (424 na 100 000 obyvatel, tedy ve Vašem vyjádření 235 obyvatel na jednoho policistu). Asi nemusím dodávat proč porovnání s Izraelem je zajímavé.
S pozdravem
Z. K.
A moudro na pondělí, opět z pera Pavla Kosorina, jehož aforismy zrovna vyšly v nakladatelství CESTA:
Dokonale připraveni býváme na to, co už nemůžeme ovlivnit.
Ondřej Neff si klade v dnešních Lidovkách otázku, jak se ČSSD postaví k otevřené náruči KSČM. Odpovím mu : vklouzne do ní.
Jaroslav Plesl z Lidovek si též všiml, že Stanislav Gross bloumal po Lidovém domě v košili značky Tommy Hilfiger a klade si otázku, zda šlo o originál za bratru 70 dolarů nebo padělek z nějaké tržnice. Vsadil bych na padělek.
Ztráta dobrého vkusu ČSSD a idnes, tedy umístění volební reklamy ČSSD k internetovým volebním výsledkům, se nevyplatila: právě vzhledem k výsledkům působila ta reklama více než trapně.
V sobotním Právu si rozhodně (byť třeba dodatečně) přečtěte velký, dvoustránkový rozhovor Alexandra Kramera s premiérem Grossem. To, abyste se budoucnu nedivili a nemohli si stěžovat, že Vás před tím člověkem a jeho politikou nikdo vážně nevaroval.
Nic nevystihuje jeho charakter a způsob myšlení a konání více, než jeho odpověď na otázku o chystané analýze telefonických odposlechů: "Podívejte se, já jsem slíbil - ne panu prezidentovi, ale veřejnosti! - analýzu této problematiky a z té vyplyne, že tato hysterie je opravdu jen účelová, že to je prostě součást předvolební rétoriky, nebo že je za ní strach ...ale pak se ptejme z čeho."
Víte, od "vědění" předem, kterak dopadne nějaká analýza, je k "vědění" volebního výsledku předem mnohem menší krůček, než si namlouváte.
A být prezidentem, takovou analýzu bych odmítl a otloukl ji Grossovi o hlavu.
Sobotním Právo uveřejnilo též rozhovor s ministryní zdravotnictví Emmerovou s titulkem "Chci kvalitní zdravotní péči, dostupnou pro všechny". Recepty nabízí jen a jedině socialistické, ten jediný účinný pochopitelně ne: odchod socialistů od moci.
Blíží se 15. výročí pádu komunismu a tak se media opět začínají zaplňovat vzpomínkami pamětníků, líčících, jak to tehdy určitě nebylo.Historie je humbuk, říkávál Henry Ford, ovšem mnohem výstižněji ji charakterizoval neznámý irský mnich, který v devátém století připojil k přepisu prastarých irských vyprávění větu: "Já, který jsem opisoval tuto historii nebo spíše fantazii, všem detailům nevěřím. Některé věci v ní jsou ďábelské lži. Jiné jsou výmyslem básníka. A další zase byly vymyšleny pro pobavení idiotů."
Kdyby se slovo básník vyměnilo za novinář, nikdo by lépe necharakterizoval dnešní novinové zápisy historie.
Čtenář glos Z. K. mi napsal velezajímavou reakci na moji glosu o počtu policistů v Česku:
Dobrý den,
Vaše myšlenka z 1.11. mne zaujala, tak jsem si dal trochu práce (asi dvě hodiny) a nakonec jsem našel tabulku počtu policistů v zemích OECD. Měl by to být United Nations Survey on Crime Trends and the Operations of Criminal Justice Systems (Fifth, Sixth and Seventh) (as of December 2002). Tabulkové vyjádření výsledků je na adrese: http://dataranking.com/English/so07-1.html a bohužel jste asi mířil správným směrem. Podle této tabulky je sice u nás policistů o něco méně než Vámi uváděný údaj (podle této statistiky OSN je u nás 233 obyvatel na policistu, zatímco Vy uvádíte 178,8), ale i tak to stačí na třetí místo v tabulce. Pokud by bylo Vaše číslo správné, pak bychom s 560 policisty na 100 000 obyvatel (tohle vyjádření používá OSN) byli na prvním místě v zemích OECD.
Doporučuji na uvedeném odkazu zaměřit pozornost nahoru, kde je možné přepnout žebříček pro různá vyjádření podle zahrnutých zemí. Při 178,5 obyvatelích na policistu, tedy jinak vyjádřeno při 560 policistech na 100 000 obyvatel bychom v počtu policistů byli blízko desatého místa na světě (asi na dvanáctém místě), první v OECD a první v EU. Zajímavé také je, že Izrael má o 20% policistů na obyvatele méně (424 na 100 000 obyvatel, tedy ve Vašem vyjádření 235 obyvatel na jednoho policistu). Asi nemusím dodávat proč porovnání s Izraelem je zajímavé.
S pozdravem
Z. K.
A moudro na pondělí, opět z pera Pavla Kosorina, jehož aforismy zrovna vyšly v nakladatelství CESTA:
Dokonale připraveni býváme na to, co už nemůžeme ovlivnit.