ČTVRTEČNÍ GLOSY 4.11.2004

Miroslava Macka
Přesně v době, kdy v USA opětovně zvítězil George W. Bush, zatracovaný a vysmívaný "spojenými levicovými intelektuály celého světa", vyšla zpráva bývalého nizozemského ministerského předsedy Wima Koka o stavu plnění t. zv. Lisabonské strategie, tedy o plnění chruščovovského závazku Evropské unie dohnat a předehnat do roku 2010 USA.
Čtení je to tristní:propast mezi USA a Evropou se za poslední čtyři roky ještě prohloubila, neúnosný a škodlivý zaopatřovací sociální systém vlády ze strachu před ztrátou popularity, a tedy koryt, udržují nadále při životě, dlouhodobá nezaměstnanost se nesnížila ani o píď, byrokratická zátěž ovšem též vzrostla, zatímco investice do vysokých škol, vědy a vzdělání nikoliv. A obyvatelstvo stárne a stárne.

Ve vedení ČSSD se určitě střídají samí sadomasochisté: jak jinak lze vysvětlit jejich výběr ministrů zdravotnictví - David, Fischer, Součková a nakonec Emmerová? To je tedy zvěřinec!

Nakladatel Alexander Tomský dnes v Lidovkách pu blikuje článek "Prokletí sociální rovnosti, v němž mimo jiné připomíná zřejmou a praxí prověřenou zkušenost: Nízké a neprogresívní daně vedou nejen k vyššímu výkonu a nižší nezaměstnanosti, ale i k většímu příjmu do státního rozpočtu.
Dodávám: máte samozřejmě pravdu, problém ovšem vidím v tom, že beze zbytku platí věta Napoleonova: Lid netouží po svobodě, touží po rovnosti.
A proto se vždy najde dostatek politiků, kteří si stoupnou do čela těchto po rovnosti toužících mas, byť většinou příliš rovnostářsky nežijí.
Viz dnešní Česko.


A moudro na čtvrtek, tentokrát citát listu The Telegraph z roku 1950, komentující přílet Charlieho Chaplina do Londýna a jeho proslavenou větu při výstupu z letadla "I am a communist" :
Jak jednoduché je být komunistou, když člověk pracuje v Americe a žije ve Švýcarsku!