STŘEDEČNÍ GLOSY 6.10.2004

Miroslava Macka
Není divu, že se premiér Gross se svou představou zahraniční politiky EU v Bruselu líbil: jako správný socialista totiž požadoval další integraci a unifikaci, pochopitelně hlavně v policejní a právní oblasti.

Lidovky dnes přinášejí mj.článek s titulkem "Zlo" vymetal před Grossem už Lenin", a to včetně reprodukce dvou propagandistických kreseb - jedné ruské z roku 1917, na níž je Lenin s koštětem, druhé české z roku 1953 s dělníky, vymetajícími peníze reakce v roce 1953, a k tomu list otiskuje současnou fotografii Grosse s koštětem na vymetení ODS z radnic na Řípu.
Lidovky tak precizně ukázaly, k jakým voličům se Gross svojí kampaní obrací - postupná bolševizace ČSSD a pokus o rychlejší bolševizaci státu nemůže nenásledovat.
Proto též hrubě nesouhlasím s Petrem Nováčkem, který ve stejných Lidovkách píše, že na emocionálních kampaních ČSSD a ODS vydělají komunisté.

Je před volbami, a tak pravděpodobnost, že vláda slíbí přidat státním zaměstnancům koncem roku více z našich peněz, je velice vysoká. Pro státní zaměstnance by bylo velmi výhodné, kdyby se volby konaly nejméně dbakrát ročně. pro nás, co to všechno platíme, by naopak stačily jedny jediné: po kterých by rozhazovačná levice levice vypadla z vlády.
A mimochodem: o těchto penězích se v mediích mluví jako o navýšení 14. platů. Doporučuji trefnější výraz "volné" - zda je základem slovo volby či vůl, rozhodněte sami.

Můj včerejší text z Lidovek:

Mudrosloví národu slovanského a dnešek

"Tradice zavazuje" je jistě heslem chvályhodným a následováníhodným, proto čas od času neškodí zalistovat zažloutlými stránkami, plnými dávných zkušenostmí a starých moudrostí. Vždyť učiníme-li tak, už se jistě nebudeme pozastavovat nad lecjakými podivuhodnými skotačinkami české současnosti, neboť lehce odkryjeme její dávné kořeny a právě probírané a propírané "causy" nám pak nebudou připomínat absurdní dramata, jež režíruje Spravedlnost nikoliv jen slepá, ale i s rozvinutou Alzheimerovou chorobou, ale pochopitelné vyústění tradic, v nichž vždy spravedlnost a právo byli velmi a velice vzdálení příbuzní, mnohdy ve své nesnášenlivosti připomínající táboritu a křižáka nebo, chcete-li se vymanit z malých českých poměrů, Kathleen Turnerovou a Michaela Douglase ve slavném filmu Válka Roseových.
A tak kupříkladu, připomenete -li si české tradice, pak vás rozhodně nepřekvapí ani aféra Kořistka - Dalík - Večerek, ani konání či nekonání policie, státního zastupitelství, soudů či výlevy politiků zprava i zleva v tomto, ale i v desítkách jiných případů.
Vždyť už František Ladislav Čelakovský ve své slavné knize "Mudrosloví národu slovanského ve příslovích" - a jistě není sporu o tom, že přísloví a pořekadla jsou výtažkem zkušeností a moudrého zhodnocení reality, jak dále dokazuje - příhodně cituje málo známé, neboť z pochopitelných důvodů nerado připomínané, přísloví: "Podvodník! Sušený sníh mezi sůl míchal!"
A Čelakovský, důkladný to pán, ihned dodává okolnosti vzniku tohoto přísloví: "Jeden prý pro tu faleš jest upálen, že sníh sušil za kamny, a potom jej míchav mezi sůl tak prodával."
No řekněte, není takové hrdelní soudní rozhodnutí zajímavější než nějaké osm deset dvanáct let se táhnoucí soudní procesy v současném Česku? Není mnohem inspirativnější než současné podivuhodně ojedinělé vyšetření na detektoru lži, o jehož detailech (kdo, jak, na čem, kým kontrolován) se nikdy nic nedozvíte? Není mnohem inteligentnější, neboť bílé na bílém, než dnešní velmi poklesné a primitivní bulvární humbuky jak bulváru, tak serióznějších medií ba i orgánů činných v trestním řízení a politiků? Divíte se pak, že takový rozsudek lidé v době minulé přijímali bez výhrad a dotyčným podvodníkům upálení hromadně velice přáli, kdežto dnes podobným pitomostem a manipulacím věří jen necelá polovina voličů?
František Ladislav Čelakovský má ovšem po ruce ještě jedno krásné přísloví, vycházející z naší historické reality. Zde je: "Kovář provinil a koláře oběsili."
K tomu slavný buditel a spisovatel dodává: " Podle posouzení moudré a opatrné rady v jistém městě za tou příčinou, že v obci jen jediného kováře, kdežto dvou však kolářův zůstávalo."
No opět řekněte, nepřipadá i Vám často výkon práva v Česku stejný, jako by jej provozovala ta Čelakovským zmiňovaná moudrá a opatrná obecní rada? A není též krásně typicky české, že slavný spisovatel opatrnicky napsal "v jistém městě", dobře pamětliv, že v obdobných případech je právo až moc ostrozraké a že by tedy mohl být, kdyby sídlo moudré a opatrné rady jmenoval, snadno obviněn, obžalován a odsouzen za maření soudního rozhodnutí, pohrdání soudem či přestoupení nějakého jiného paragrafu, co by byl po ruce? Vždyť je více než pravděpodobné, že stejně by dopadl velký buditel i v dnešním Česku.
Patříte-li však k těm, co by rádi nalezli cestu k nápravě, nemohu starobylou radou sloužit. Ať jsem těmi více než šesti sty stránkami muzejního vydání Čelakovského mudrosloví listoval jak listoval, rady jsem nenašel. Velký František Ladislav zřejmě dobře věděl, že podobné hlouposti a manipulace se mohou přiházet jen a jedině proto, že je mezi lidmi trvalý a bohužel neodstranitelný dostatek hlupáků (staré české přísloví to shrnulo do naučení "Žádný učený z nebe nespadl, ale blbce jako by shazovali") , a tak účinnou radu nabídnout nemohl. Zaznamenal jen náhradní útěchu ve formě přísloví o tehdejších mocipánech: "Dlouho při dvoře - dlouho v pekle."

A moudro na středu, tentokrát prvorepublikové předvolební heslo:
Volte voly, volte krávy, volte krocany - jen ne socany.