PONDĚLNÍ GLOSY 20.09.2004

Miroslava Macka
MF Dnes "získala" záznamy telefonických odposlechů mezi obviněnými fotbalovými funkcionáři a sudími a přináší jejich výběr v dnešním čísle. Pod článkem není samozřejmě podepsán nikdo jiný, než Jaroslav Kmenta. Nepředstavujte si ovšem, že se tento novinář po večerech plíží s kasařským nářadím po pracovnách policie a otevírá patřičné trezory, ba ani nepředpokládejte, že za balíčky redakčních tisícovek v igelitce nakupuje tyto policejní materiály od peněz lačných, neboť špatně placených, policistů. Nic takového - Jaroslava Kmentu už léta policie (a politikové za ní) využívá vždy, když chce ovlivnit veřejné mínění určitým směrem.
Takže Kmenta prostě vhodně materiály od policie dostal k načasovanému použití.
A že by to mohlo být nezákonné? Ale jděte, v grossourkově?

Poslední dobu táhla českou ekonomiku také domácí spotřeba - její nemalá část ovšem na dluh. Výsledky se začínají projevovat: každý osmý dlužník má problémy se splácením a exekutoři mají žně. Žít za vypůjčené peníze je prostě blbost, vypůjčené peníze by měly sloužit vždy a všude jen k investicím, vedoucím s pravděpodobností hraničící s jistotou k vyšším ziskům. Ale vykládejte to ve státě, kde se valná část dluhů státu prožírá.

Kdo se snad bojí, že se Grossova vláda zasekne na rozpočtu na příští rok a že z bouřky kolem platů policistů a učitelů zaprší, nemusí mít strach. Po všelikých blescích a hromech se opět kompromisnicky vyjasní, aby případný déšť nenarušil hodování u koryt.

Zítra, jako každé úterý, vyjde v Lidovkách můj text, tentokrát o polovičaté účasti některých zpěváků na volební kampani ČSSD.

Karel Čapek:
Rádi bychom považovali politiku za určitou práci, která se koná stejně pozorně a věcně, jako my konáme svou a jako žádáme od svého krejčího nebo zámečníka; rádi bychom důvěřovali politikům tak, jako důvěřujeme železnici, že nás poveze tam, kam jsme si koupili lístek. Nepleteme se zámečníkovi do jeho práce, ani strojvůdci do jeho řízení; předpokládáme prostě, že rozumí své věci a že si z nás nedělá blázny!
Náš život by byl neobyčejně trpký, kdybychom k nim nemohli mít této důvěry. Nuže, náš politický život je v tomto smyslu velmi trpký. Máme ponižující vědomí, že s námi političtí lidé dělají, co jim je libo. Jsme jim dobří jen k tomu, abychom jim odevzdali hlas; vše další, co nám demokracie dává, je politická bezmoc. Sneseš takovou bezmoc, pokud je demokracie v pořádku; ale dusíš se jí, jakmile si uvědomuješ, že demokracie jde špatnými cestami.