ČTVRTEČNÍ GLOSY 29.07.2004
Miroslava Macka
Včera jsem narazil v antikvariátu pana Křenka na zajímavou knihu ing. chemie Jindřicha Fleischnera "Technická kultura" z roku 1916.
S potěšením jsem si ji zakoupil a přečetl, neboť přes nějaké ty nedomyšlenosti a chybné předpovědi jsem v ní nalezl mnoho dodnes zajímavých myšlenek a neprobojovaných pravd. Zde několik ukázek:
"Nedovedu pochopiti, proč mám rozlišovat "materielní pokrok" a "kulturu", proč dělati z toho prvého jen stupeň či cestu k nějakému vyššímu řádu kultury, k vyšší hodnotě. Vždyť hmotný pokrok je pro mne podstatným předpokladem, podmínkou veškeré positivní kultury."
"Je nezbytné nebýti nadále jen spotřebovatelem přírodních a kulturních statků, ale starati se o jich vzrůst nebo o lepší hospodaření s nimi, nejméně alespoň o lepší rentabilitu svého osobního kapitálu sil a schopností, jako části hospodářského a kulturního kapitálu národa."
"Národové s vyšší technikou nebyli a nejsou jen bohatší, ale ovládají a ovládnou vítězně svět. Technika bude rozhodovat o bytí a nebytí
národů a bude činitelem státotvorným, pokrok technických objevů bude podkladem státních převratů."
"Vidím, jak namísto článků o rozvoji moderní techniky a jejího významu pro hospodářský a kulturní život národa, zabírají u nás místo v denním tisku nejneproduktivnější živly svými malichernými polemikami a osobními spory."
Čtenář P.J. poslal další kamínek do mozaiky českého Kocourkova:
Po shlédnutí včerejších zpravodajských relací jsem se znovu musel trpce pousmát nad úrovní naší justice a zároveň mne napadlo, zda by nestálo za úvahu zavést na právnických fakultách (nebo rovnou na všech VŠ šmahem) výuku předmětu "zdravý rozum a jeho aplikace". Ačkoliv se řada právních předpisů zdravému rozumu tvrdě vzpírá, nenašel jsem žádnou normu, která by používání zdravého rozumu výslovně zakazovala, což dává jistou naději do budoucna. Neměli bychom ale příliš otálet, protože půjde-li běh věcí takto nerušeně dál kdo ví, možná se i takové právní normy dočkáme a dekretovaní zabedněnci tak budou mít svou deformaci konečně kodifikovánu.
Ale proč o tom všem mluvím. Ve včerejších zprávách jsem viděl zas jednoho svatého muže, jak skřehotavým zpěvem brojí proti potratům před jednou brněnskou porodnicí. Svým počínáním, které hodlá provozovat podle svých slov prakticky "na věčné časy", ruší jak personál porodnice tak i nastávající a čerstvé maminky. Vlna masivních stížností skončila až u příslušného soudu, který moudře a nezávisle rozhodl, že "zpěv na chodníku nikomu nelze zakázat"!
Ejhle, další právnický exkrement naší ryzí a čisté demokracie. Nelze se divit, že jsou naše soudy zahlcené, když řeší i takovouhle hovadinu, kterou by krátce a jednoduše měla vyřešit policie. Věřím, že takový C&K četník nebo prvorepublikový policajt by tohoto proroka nejprve slušně, ale důrazně, vyzvali, aby neobtěžoval a poté by jej beze všech cavyků popadli za límec a vykázali někam, kde si své pravdy může hlásat v duchu demokratické svobody projevu, avšak nebude otravovat své okolí. Totéž by měl podle mne udělat i policajt současný, kdyby se ovšem nebál, že bude vláčen tiskem za policejní brutalitu, protože řada jeho vyšinutých kolegů bohužel svými neadekvátními zásahy značně ztížila podmínky výkonu pořádkové služby ostatním.
A moudro na dnešek, slova atomového fyzika Leo Szillarda, zaslaná opět čtenářem P.J. (díky!):
"Připustíme-li podle zásad čisté demokracie, že blbec má stejnou hodnotu jako nadaný člověk, pak musíme jít ještě dál a připustit, že dva blbci jsou víc než jeden talentovaný člověk."
S potěšením jsem si ji zakoupil a přečetl, neboť přes nějaké ty nedomyšlenosti a chybné předpovědi jsem v ní nalezl mnoho dodnes zajímavých myšlenek a neprobojovaných pravd. Zde několik ukázek:
"Nedovedu pochopiti, proč mám rozlišovat "materielní pokrok" a "kulturu", proč dělati z toho prvého jen stupeň či cestu k nějakému vyššímu řádu kultury, k vyšší hodnotě. Vždyť hmotný pokrok je pro mne podstatným předpokladem, podmínkou veškeré positivní kultury."
"Je nezbytné nebýti nadále jen spotřebovatelem přírodních a kulturních statků, ale starati se o jich vzrůst nebo o lepší hospodaření s nimi, nejméně alespoň o lepší rentabilitu svého osobního kapitálu sil a schopností, jako části hospodářského a kulturního kapitálu národa."
"Národové s vyšší technikou nebyli a nejsou jen bohatší, ale ovládají a ovládnou vítězně svět. Technika bude rozhodovat o bytí a nebytí
národů a bude činitelem státotvorným, pokrok technických objevů bude podkladem státních převratů."
"Vidím, jak namísto článků o rozvoji moderní techniky a jejího významu pro hospodářský a kulturní život národa, zabírají u nás místo v denním tisku nejneproduktivnější živly svými malichernými polemikami a osobními spory."
Čtenář P.J. poslal další kamínek do mozaiky českého Kocourkova:
Po shlédnutí včerejších zpravodajských relací jsem se znovu musel trpce pousmát nad úrovní naší justice a zároveň mne napadlo, zda by nestálo za úvahu zavést na právnických fakultách (nebo rovnou na všech VŠ šmahem) výuku předmětu "zdravý rozum a jeho aplikace". Ačkoliv se řada právních předpisů zdravému rozumu tvrdě vzpírá, nenašel jsem žádnou normu, která by používání zdravého rozumu výslovně zakazovala, což dává jistou naději do budoucna. Neměli bychom ale příliš otálet, protože půjde-li běh věcí takto nerušeně dál kdo ví, možná se i takové právní normy dočkáme a dekretovaní zabedněnci tak budou mít svou deformaci konečně kodifikovánu.
Ale proč o tom všem mluvím. Ve včerejších zprávách jsem viděl zas jednoho svatého muže, jak skřehotavým zpěvem brojí proti potratům před jednou brněnskou porodnicí. Svým počínáním, které hodlá provozovat podle svých slov prakticky "na věčné časy", ruší jak personál porodnice tak i nastávající a čerstvé maminky. Vlna masivních stížností skončila až u příslušného soudu, který moudře a nezávisle rozhodl, že "zpěv na chodníku nikomu nelze zakázat"!
Ejhle, další právnický exkrement naší ryzí a čisté demokracie. Nelze se divit, že jsou naše soudy zahlcené, když řeší i takovouhle hovadinu, kterou by krátce a jednoduše měla vyřešit policie. Věřím, že takový C&K četník nebo prvorepublikový policajt by tohoto proroka nejprve slušně, ale důrazně, vyzvali, aby neobtěžoval a poté by jej beze všech cavyků popadli za límec a vykázali někam, kde si své pravdy může hlásat v duchu demokratické svobody projevu, avšak nebude otravovat své okolí. Totéž by měl podle mne udělat i policajt současný, kdyby se ovšem nebál, že bude vláčen tiskem za policejní brutalitu, protože řada jeho vyšinutých kolegů bohužel svými neadekvátními zásahy značně ztížila podmínky výkonu pořádkové služby ostatním.
A moudro na dnešek, slova atomového fyzika Leo Szillarda, zaslaná opět čtenářem P.J. (díky!):
"Připustíme-li podle zásad čisté demokracie, že blbec má stejnou hodnotu jako nadaný člověk, pak musíme jít ještě dál a připustit, že dva blbci jsou víc než jeden talentovaný člověk."