ČTVRTEČNÍ GLOSY 22.07.2004

Miroslava Macka
"Vyhráli především daňoví poplatníci, protože se podařilo udržet výdaje v rozumné míře", prohlásil ministr financí Sobotka o státním rozpočtu na rok 2005 se schodkem 94 miliard korun, a to ještě bez započítání ztrát Konsolidační agentury.
Nazvat takový příšerný dluh "výdaji v rozumné míře" ovšem žádný rozumný člověk nemůže. Znovu, po několikáté, opakuji: Co všechno si necháme líbit!

"Špidla do Bruselu!" je socialistickým heslem dne. "Vykopnutí nahoru" říká tomu lid obecný. Lid přemýšlivý (a zvláště novinářský) by měl okamžitě začít klást podpůrcům tohoto nápadu otázku: Špidla byl dle vás odejit kvůli neschopnosti efektivně vládnout, a špatné komunikaci. Pokládáte tyto vlastnosti za vhodné a žádoucí k takové funkci?

Čtenář glos P.J. mi napsal:
Politicky byl u nás komunismus svržen během několika týdnů v závěru 1989 a počátkem 1990. Ale komunismus, který v nás byl vypěstován za dobu našeho života, ten budeme likvidovat ještě hodně dlouho.
Spatřuji to v tom, že skandální současné vládní čachry nikoho příliš nevzrušují, neslyším lomození národních elit a nezaznamenávám výzvy typu "Děkujeme, odejděte!" a proč taky? Avizované reformy veřejných financí mi silně připomínají perestrojkové záškuby provázející agónii komunistické ekonomiky, bezkrevní a mdlí koaliční politici nikoho neprovokují a hlavně obvyklí a agilní buřiči minulosti cítí, že v současném marasmu stále zbývá dost a dost místa pro cucání prostředků na jejich aktivity a aktivity jejich kamarádů.
Přestože si myslím, že současná situace nemůže vyústit v nic dobrého a nevidím žádný důvod, proč by se v ní mělo pokračovat, postrádám sebemenší reakci pomazaných hlav, která by dávala naději na nějaký obrat k lepšímu.
Kde je pan senátor Mejstřík, jehož dosud jediným viditelným počinem byl návrh na vyznamenáni bří Mašínů, kterým chtěl evidentně jenom nadzvednout prezidenta. Pokud tohle považuje za stěžejní problém ČR, tak nás potěš pánbůh. Kde je pan senátor Ruml, kteý chodil bivakovat do ČT, aby podpořil chudáky zaměstnance, nad nimiž se snášela mračna hrozící bouří, která by mohla vyplavit přezaměstnanostní bahno a udělat z ČT normální ekonomicky fungující podnik?
Kde je paní Fischerová, kterou vidím vždy jednou do roka, kdy mne svým podmanivým hlasem pozve na sérii adventních koncertů a kde je její kolega Karásek, který svou nezávislost nyní stvrdil téměř stranickou legitimací?
Všechny tyto projevy přičítám dlouhodobé devastující komunistické mentální masáži, která většinu lidí uvrhla do pohodlí stádního reflexu a těm nepřizpůsobivým jejich odstředivé myšlenky tvrdě vyháněla z hlavy. A jedním z nejsilněji vyvinutých reflexů, k nimž tato masáž vedla, je právě reflex korytářství. Ten funguje zcela spolehlivě, ať se ten či onen považuje za pravého, levého, pravolevého, středopravého nebo třeba střembřichého.

A moudro na dnešek, tentokrát staročeské přísloví, leccos vysvětlující i z dneška:
Tam, kde statné dubisko vyvrátí se i s kořeny, osika se toliko ohne.