ÚTERNÍ GLOSY 29.06.2004

Miroslava Macka
Docela se pochechtávám nad mediálními strachy z komunistů a z jejich případné tiché podpory příští vládě. Jako by sociální demokracie nebyla komunisty přímo prošpikovaná a nedělala obdobnou politiku. A Špidlovo vidění světa, tak jak jsem ho mohl osobně poznat, bylo hodně nalevo od komunistických otců - zakladatelů.
Vždyť kdyby se komunisté po listopadu 89 přejmenovali na nějakou tu stranu moderní levice, byli by už v Zemanově i Špidlově vládě.
Jen doba a mezinárodní situace je jiná a tak žádný únor 1948 nehrozí. Mizerná levicová vláda s vysokými daněmi a spoustou příkazů a zákazů ovšem ano. Pokud každý z nás, kdo si to nepřeje, nebude dnes a denně politicky působit na své okolí a vysvětlovat a přesvědčovat.....

Jiří Hanák včera v Právu (v článku Hodně dlouhá krize) napsal á conto odchodu Špidly a jeho vlády mimo jiné následující odstavec:
"Národní hospodářství roste ( i když by samozřejmě mohlo růst rychleji), inflace je zanedbatelná, míra nezaměstnanosti je sice znepokojivá, nikoliv však tragická, kupní síla obyvatel však od listopadu 1989 ještě nikdy nebyla větší. Skutečně, proč musel Vladimír Špidla tezignovat?"
Právě z výše jmenovaných důvodů, pane Hanáku, právě z výše jmenovaných důvodů a jednoho, toho nejhoršího, navíc.
Národní hospodářství mírně roste navzdory vládní daňové a sociální politice, zásluhou naší polohy, stále ještě levnější pracovní síle a podnikavosti nemnohých, míra nezaměstnanosti zásluhou téže politiky nepěkně vystoupala a kupní síla obyvatel je, bohužel, rok co rok o značnou část z těch každoročních více než 100 miliard rozpočtových dluhů větší.
A ten vůbec nejhorší vládní zločin? Začal s ním Zeman a Špidla jej dokonal: naučil lidi utrácet peníze, které nikdy neměli mít, neboť nikdy nebyly vyprodukovány, naučil lidi žít na dluh a ještě z toho málem udělal cnost.
A vrátit stát a společnost do normálních poměrů, v nichž se probendí jen to, co zbyde po solidním investování do budoucnosti, to dá po mnoha letech vlády socialistů nepředstavitelnou a velmi nevděčnou práci.

A Niccoló Machiavelli:
Lid je přístupný pravdě.