ÚTERNÍ GLOSY 1.06.2004

Miroslava Macka

Ode dneška začíná vláda rozdávat úplatky: z peněz, které nemá začne rozdávat jednorázové předvolební dárky důchodcům a dětem. Kupodivu beztrestně.

Ministerstvo obrany připomíná mi manželku: ta si také koupí šatičky, k nimž ovšem nezbytně potřebuje nové boty, kabelku, rukavice, šátek, kabátek... Jsem zvědavý, co všechno bude armáda pořadovat ke gripenům. Začíná s novými raketami...

Expremiér Miloš Zeman včera v Radiožurnálu mydlil v pravém čase před evropskými volbami Špidlovi a jeho boys schody, neboť mluvil jako velmi ostrý opoziční kritik Špidlovy vlády, navíc s dokonalou znalostí vnitrostranického prostředí a osob.
Špidla (a tím špidlismus) je ovšem jeho dítě, které se mu sice zvrhlo, to ovšem nikterak neumenšuje jeho odpovědnost za jeho zplození a výchovu.
To, že se mu dnes snaží vykopat hrob, je velmi, ale opravdu velmi zpozdilé. To mohl a měl udělat už dávno - škody, které Špidla a špidlismus napáchali a ještě napáchají budou značné a velmi obtížně a nákladně napravitelné. I za ty je Miloš Zeman velmi zodpovědný.
O Grossovi samozřejmě platí to samé.
P.S. Nebýt opoziční smlouvy, která omezovala vládní utrácení, napáchal by ovšem Zeman a jeho boys škody více méně stejné.

A Nicolló Machiavelli:
Prozkoumej zhoubnost vředu, a máš-li dost síly, abys jej vyléčil, učiň to rychle a bezohledně, nemáš-li, nech jej být a nijak jej nedráždi.

Velmi zajímavý příspěvek do diskuse o úloze násilí a sexu v televizi dorazil dnes:

Vážený pane kolego!

Dovoluji si reagovat na Vaše páteční glosy o násilí a sexu v televizi. Je to v podstatě jako čtvrtodenní zimnice, ale periodicky se objevují snahy,vesměs humanitně zaměřených odborníků, prohlašovat pořady v televizi za původ všeho zla a zkaženosti, které se na světě vyskytují. Nakonec, pokud si dá člověk tu práci a přes nejrůznější "odborné citace" typu "J.P.P." (jedna paní povídala) se dostane až ke dvěma statistikám, z nichž jedna konstatuje nárůst zločinnosti v souvislosti se zaváděním televizního vysílání do vzdálených oblastí Kanady a druhá nárůst zločinnosti mezi bělošskou populací po zavedení televizního vysílání v JAR. Žádné jiné statistiky, které by nárůst zločinnosti v souvislosti s TV vysíláním zaznamenaly (neřkuli prokazovaly) prostě nejsou.
Faktem je, že obě studie představuje velice specifickou problematiku: V Kanadě znamenalo zavedení televizního signálu příchod civilizace do míst, kde "když jste měl pověšené zásoby na stromě a mohli na ně dosáhnout vlci nebo mědvědi, tak je kolemjdoucí indián pověsil výš; ale nevzal by si z nich nic, indián nedotčený civilizací dokonce ani tehdy, když by sám umíral hlady" (abych volně citoval pana F. Mowata). Prostě idylické doby, kdy domy zůstávají celý den i noc odemčené a nic se neztratí, ani jídlo, ani peníze, příchodem civilizace v moderní podobě (jejímž atributem je televize naprosto jednoznačně) prostě mizí a s televizním vysíláním to má společný pouze časový souběh.
U té JAR je situace ještě jednoznačnější: Zavedení televizního vysílání bylo atributem odumírání totalitního státu, kterýžto proces je prakticky vždy spojen s nárůstem kriminality. Navíc lze důvodně předpokládat, že v prvních letech bylo toto vysílání ještě krotší (řekl bych přímo: "vykastrovanější")než normalizační televize za Husáka. Takže oba tyto jevy jsou dost dobře vysvětlitelné ze zdrojů, které mají s televizním vysíláním společné pouze to, že jsou rovněž spojeny s existencí technicky pokročilé civilizace +- evropského (euroatlantického) typu.
Nehledě k tomu, že bez diskuse na téma takovýchto vedlejších vlivů by výzkum tohoto typu neměl mít na slušněji vedené vysoké škole šanci ani coby semestrální práce. Navíc, u stovek dalších států se nějaké koincidence s nárůstem kriminality se zavedením televizního vysílání vůbec prokázat nepodařilo. Zdůrazňování těchto dvou případů tedy poněkud připomíná různé "vědecké" firemní studie,zdůrazňující ony dva pacienty, kterým nový lék pomohl, a pomíjející ty desítky a stovky, jimž lék buď nepomohl, nebo muselo být jeho podávání přerušeno pro závažné vedlejší účinky. Pokud by se tedy řeklo něco ve smyslu: "Ze dvou set států a oblastí, kde se zaváděla televize, či byl umožněn obyvatelům příjem televizního signálu, pouze ve dvou případech došlo k časové koincidenci tohoto zavedení s nárůstem násilné kriminality, což může být s vysokou mírou pravděpodobnosti zcela náhodný jev, nehledě na jeho jiné možné příčiny." tak by to bylo věcně poněkud správnější, ale zdaleka by to nemělo ono potřebné ideologické vyznění.
Pokud se týká různých kasuistiky typu: "Díval jsem se rád na krváky, až se ze mě stal sériový vrah," tak vůči nim jsem rovněž skeptický. Za prvé se to celé dá postavit taky tak, že: "Protože jsem rozený sériový vrah, tak než jsem se odhodlal dát se do svého životného poslání, díval jsem se alespoň na krváky v televizi." Nehledě k tomu, že potenciální asociál bude asi "čumět na bednu" bez ohledu na to, co v ní je, jen proto, aby zabil čas.
Za druhé lze vyjít z velmi nízké míry exaktnosti psychologických a psychiatrických disciplín. Není to tak dávno, kdy se provalil skandál psychiatrů, kteří svým klientům vytvořili falešné vzpomínky na sexuální zneužívání v dětství (které bylo v několika konkrétních příkladech se stoprocentní jistotou vyvráceno, což skandál odstartovalo). Nicméně než ta bublina praskla, byla sepsána a publikována spousta "vysoce závažných a objevných" prací na téma vlivu zneužívání v dětství na pozdější život. Hojně z nich dosud čerpají i bojovníci proti "child pornography". A předpokládám také, že advokát rozumějící své práci bude svého klienta vydávat raději za oběť televizního vysílání, než za rozeného lumpa. V téhle kampani prostě neustále slyším falešné noty, které mě nutí přemýšlet leda o tom, kolik z těch, kdo tak dojemně dbají o naši bezpečnost a mravnost, má už alespoň ideový plán distribuce kazet a disků s obsahem plným sexu a násilí.

S pozdravem

Doc. MUDr. J. Š. CSc.