STŘEDEČNÍ GLOSY 26.05.2004
Miroslava Macka
Strany současné vládní koalice se shodly na přímé volbě prezidenta. Není divu, zkušenost s poslední volbou je příliš živá a pravděpodobnost, že příští parlament bude mnohem více proklausovský velmi vysoká.
A tak jedinou jakous takous reálnou možností kterak se zbavit Klause je přijmout dvoukolový volební systém a spoléhat na obvyklý fenomén: v druhém kole všichni proti Klausovi.
A tak jedinou jakous takous reálnou možností kterak se zbavit Klause je přijmout dvoukolový volební systém a spoléhat na obvyklý fenomén: v druhém kole všichni proti Klausovi.
V roce 1999 Švýcaři referendem rozhodli o elektronickém vybírání silničního mýta a už k 1. lednu 2001 byl celý systém spuštěn. Provozován je celní správou a návratnost vynaložených investic byla neuvěřitelných 6 měsíců.
Vsaďte se, že v Česku se nejprve budeme dlouho dohadovat jaký systém zavést (zaváděné systémy v Rakousku a Německu jsou nekompatibilní a EU do toho také bude chtít mluvit), pak se složitě a neprůhledně bude vybírat dodavatel technologie a celý systém se bude dlouze, předlouze spouštět a jistě i draze doplňovat.
Obrátit se na Švýcary, aby funkční systém zavedli u nás, nikoho ani nenapadne, neboť v průzračných vodách se na rozdíl od těch kalných špatně loví.
Vsaďte se, že v Česku se nejprve budeme dlouho dohadovat jaký systém zavést (zaváděné systémy v Rakousku a Německu jsou nekompatibilní a EU do toho také bude chtít mluvit), pak se složitě a neprůhledně bude vybírat dodavatel technologie a celý systém se bude dlouze, předlouze spouštět a jistě i draze doplňovat.
Obrátit se na Švýcary, aby funkční systém zavedli u nás, nikoho ani nenapadne, neboť v průzračných vodách se na rozdíl od těch kalných špatně loví.
Tísňová čísla jsou zahlcována statisíci planými voláními, většinou všelijakých opilců, hloupých vtipálků a puberťáků. Hasiči přišli na prima nápad a vypadá to, že i patřičný zákon, který by jej umožnil realizovat, bude přijat: operátor prostě linku či mobil, ze kterého bylo planě voláno, promptně vypne. Jednoduché, jako ostatně všechny geniální nápady.
Můj včerejší text z Lidovek:
S novými jazyky jako by se roztrhl pytel
Je to jen pár pátků, co jsem psal o nově se vyskytující nové řeči eurocanštině a hle: dnes jsem se vrátil ze světa, pročetl noviny z pár posledních dnů a v sobotním vydání tohoto listu objevil další zajímavou novořeč. Tentokrát žádného přivandrovalce z ciziny, ale našince ryze českého původu, neboť jde o vypilovaný produkt populárního až nejpopulárnějšího politika, ministra vnitra Stanislava Grosse.
Řeč je to velice zajímavá, nejvíce tím, kolik slov, slovních spojení a vět v ní používaných má skoro žádnou až zcela žádnou vypovídací hodnotu a malý, maloučký až nulový obsah faktických informací. Další zajímavostí a výhodou této grosštiny ( neplést si, prosím, s grónštinou, ač jsou si v jednom velmi podobné: kdyby ministr vnitra namísto v grosštině mluvil grónsky, dozvěděli byste se toho o jeho názorech a postojích zcela stejně, tedy nic), tedy velkou výhodou této řeči je , že se ji lze velmi rychle naučit, velice rychle jí porozumět.
Dokonce i jazykoví antitalenti, mezi které se počítám, se naučí z tohoto jazyka poměrně rychle překládat do hovorové češtiny nejen jednotlivá slova, ale i celé věty a dokáží si tak vychutnat a ocenit její neuvěřitelnou měkkost, hebkost, načechranost, uhlazenost, až silanizovanost.
Zde několik typických ukázek autentických odpovědí v grosštině, spolu s přesným významovým překladem.
Prosté "Nechci nikoho jmenovat" má stejný význam jako české a nehezké "Nechci si to rozházet se sebevětším spolustranickým blbcem a břídilem, protože jeho hlas by mi pak mohl ve volbách předsedy ČSSD chybět." Ta stručnost! Ta elegance!
Totéž se ovšem dá vyjádřit v grosštině ještě elegantněji "Určitě nejsem ten, kdo by to mohl posuzovat" totiž také znamená "O ničem a hlavně o nikom nic konkrétního neřeknu, oni by se na mě zlobili."
"Odpovídám jednoduše" zní pak ve významově doslovném překladu do češtiny "Konkrétní informaci ze mě nevyrazíte." Jak vidíte na tomto a uvidíte na dalších příkladech, v grosštině se málokdy vyskytuje přímý zápor, neboť i sebetvrdší odmítnutí se děje souhlasem, pochopitelně s něčím zcela jiným.
"Hovořím s vámi otevřeně" je tudíž "Nic vám neřeknu!" a "Tuhle věc slyším poprvé" je zase české (ovšem nepříjemně znějící) "O tomto průšvihu neřeknu ani slovo!" Obdobný význam má také velmi mírný zápor "Nevzpomínám si".
"Ty otázky nejsou jednoduché" rovná se pak úděs "Proboha, teď snad budu muset opravdu říct něco konkrétního!", v grosštině ovšem půvabně zabalený do načechrané růžové vaty.
"To s tím přece vůbec nesouvisí" znamená ovšem pravý opak, a to "Ta souvislost je tak nepříjemná, že o ní neřeknu ani slovo."
Také grosská věta "Nevím o tom" znamená v češtině opak řečeného, tedy "O tomto průšvihu sice vím, ale nic neřeknu." Zcela stejný význam pak má mírná, lehce naondulovaná věta "Tuhle věc slyším poprvé", kdežto měkce kategorické "To mi ale říkáte vy a já nevím, jestli to tak je" znamená v překladu "Máte sice pravdu, ale stejně k tomu nic neřeknu."
"Určitě se na tuhle věc zeptám" je pak jasným přáním " A vy hleďte na tu nepříjemnou otázku mezitím zapomenout", kdežto "Ale to byla akce ČSSD" je pouhým pochopitelným povzdechnutím "Co mě zase spojujete s tou nepopulární stranou?"
Pravou perlou jsou pak slova "Já se na to také ptal", což je krásnou, zpěvnou grosštinou vyjádřená prosba "Teď už, doufám, nebudete trvat na odpovědi?"
A poslední dnešní ukázkou krásy tohoto jazyka, který se jako jediný dokáže elegantně vypořádat s jakýmikoliv nepříjemnými fakty je věta "To je vaše interpretace", úspěšně použitelná kdykoliv a na cokoliv.
Doporučuji, aby si poslankyně za KSČM Levá namísto obhajoby spisovné češtiny vzala za úkol prosadit grosštinu jako jediný úřední jazyk v Česku: vždyť je kýženě vstřícný, nekonfliktní a milý na poslech ( česky se to nehezky řekne: rozplizlý, dutý a bezpohlavní). Ale uznejte, že v grosštině to přece jen zní lépe a hlavně, jak říká ve výše zmíněném rozhovoru sám ministr Gross "Je zapotřebí být srozumitelný pro normální lidi" - a lidem se to zřejmě líbí. Vždyť myšlení tolik, tolik bolí.
S novými jazyky jako by se roztrhl pytel
Je to jen pár pátků, co jsem psal o nově se vyskytující nové řeči eurocanštině a hle: dnes jsem se vrátil ze světa, pročetl noviny z pár posledních dnů a v sobotním vydání tohoto listu objevil další zajímavou novořeč. Tentokrát žádného přivandrovalce z ciziny, ale našince ryze českého původu, neboť jde o vypilovaný produkt populárního až nejpopulárnějšího politika, ministra vnitra Stanislava Grosse.
Řeč je to velice zajímavá, nejvíce tím, kolik slov, slovních spojení a vět v ní používaných má skoro žádnou až zcela žádnou vypovídací hodnotu a malý, maloučký až nulový obsah faktických informací. Další zajímavostí a výhodou této grosštiny ( neplést si, prosím, s grónštinou, ač jsou si v jednom velmi podobné: kdyby ministr vnitra namísto v grosštině mluvil grónsky, dozvěděli byste se toho o jeho názorech a postojích zcela stejně, tedy nic), tedy velkou výhodou této řeči je , že se ji lze velmi rychle naučit, velice rychle jí porozumět.
Dokonce i jazykoví antitalenti, mezi které se počítám, se naučí z tohoto jazyka poměrně rychle překládat do hovorové češtiny nejen jednotlivá slova, ale i celé věty a dokáží si tak vychutnat a ocenit její neuvěřitelnou měkkost, hebkost, načechranost, uhlazenost, až silanizovanost.
Zde několik typických ukázek autentických odpovědí v grosštině, spolu s přesným významovým překladem.
Prosté "Nechci nikoho jmenovat" má stejný význam jako české a nehezké "Nechci si to rozházet se sebevětším spolustranickým blbcem a břídilem, protože jeho hlas by mi pak mohl ve volbách předsedy ČSSD chybět." Ta stručnost! Ta elegance!
Totéž se ovšem dá vyjádřit v grosštině ještě elegantněji "Určitě nejsem ten, kdo by to mohl posuzovat" totiž také znamená "O ničem a hlavně o nikom nic konkrétního neřeknu, oni by se na mě zlobili."
"Odpovídám jednoduše" zní pak ve významově doslovném překladu do češtiny "Konkrétní informaci ze mě nevyrazíte." Jak vidíte na tomto a uvidíte na dalších příkladech, v grosštině se málokdy vyskytuje přímý zápor, neboť i sebetvrdší odmítnutí se děje souhlasem, pochopitelně s něčím zcela jiným.
"Hovořím s vámi otevřeně" je tudíž "Nic vám neřeknu!" a "Tuhle věc slyším poprvé" je zase české (ovšem nepříjemně znějící) "O tomto průšvihu neřeknu ani slovo!" Obdobný význam má také velmi mírný zápor "Nevzpomínám si".
"Ty otázky nejsou jednoduché" rovná se pak úděs "Proboha, teď snad budu muset opravdu říct něco konkrétního!", v grosštině ovšem půvabně zabalený do načechrané růžové vaty.
"To s tím přece vůbec nesouvisí" znamená ovšem pravý opak, a to "Ta souvislost je tak nepříjemná, že o ní neřeknu ani slovo."
Také grosská věta "Nevím o tom" znamená v češtině opak řečeného, tedy "O tomto průšvihu sice vím, ale nic neřeknu." Zcela stejný význam pak má mírná, lehce naondulovaná věta "Tuhle věc slyším poprvé", kdežto měkce kategorické "To mi ale říkáte vy a já nevím, jestli to tak je" znamená v překladu "Máte sice pravdu, ale stejně k tomu nic neřeknu."
"Určitě se na tuhle věc zeptám" je pak jasným přáním " A vy hleďte na tu nepříjemnou otázku mezitím zapomenout", kdežto "Ale to byla akce ČSSD" je pouhým pochopitelným povzdechnutím "Co mě zase spojujete s tou nepopulární stranou?"
Pravou perlou jsou pak slova "Já se na to také ptal", což je krásnou, zpěvnou grosštinou vyjádřená prosba "Teď už, doufám, nebudete trvat na odpovědi?"
A poslední dnešní ukázkou krásy tohoto jazyka, který se jako jediný dokáže elegantně vypořádat s jakýmikoliv nepříjemnými fakty je věta "To je vaše interpretace", úspěšně použitelná kdykoliv a na cokoliv.
Doporučuji, aby si poslankyně za KSČM Levá namísto obhajoby spisovné češtiny vzala za úkol prosadit grosštinu jako jediný úřední jazyk v Česku: vždyť je kýženě vstřícný, nekonfliktní a milý na poslech ( česky se to nehezky řekne: rozplizlý, dutý a bezpohlavní). Ale uznejte, že v grosštině to přece jen zní lépe a hlavně, jak říká ve výše zmíněném rozhovoru sám ministr Gross "Je zapotřebí být srozumitelný pro normální lidi" - a lidem se to zřejmě líbí. Vždyť myšlení tolik, tolik bolí.
Niccoló Machiavelli:
Je veliký rozdíl mezi životem, jaký se žije a životem, jaký by se měl žít. Ti, kdož přihlížejí jen k tomu, co by se mělo dít, a ne k tomu, co se skutečně děje, spíše zaniknou, než se udrží.
Je veliký rozdíl mezi životem, jaký se žije a životem, jaký by se měl žít. Ti, kdož přihlížejí jen k tomu, co by se mělo dít, a ne k tomu, co se skutečně děje, spíše zaniknou, než se udrží.