STŘEDEČNÍ GLOSY 14.04.2004

Miroslava Macka
Dlouho očekávané a popírané se stalo skutkem: ministryně zdravotnictví Součková bude nahrazena jiným sociálně demokratickým ministrem. Možná bude občanstvo svým výzorem a mluvou popuzovat méně, možná víc dá na naléhání doktora Ratha, že jedinou záchranou zdravotnictví je více přisypat do žlabu a tím nebude tolik kritizován lékařským stavem, s českým zdravotnictvím však neudělá dobrého a nutného nic. Tomu totiž zabraňuje jedna "maličkost": je to sociální demokrat se sociálnědemokratickými názory na financování a chod zdravotnictví. Což v praxi nezbytně znamená zadlužené zdravotnictví, socialistický vztah zdravotník - pacient, dlouhé čekací doby a silný černý trh se zdravotnickými službami. Vsaďte se, že v tomto se nezmění nic.
V podstatě jediným efektem přijatého zákona o omezení bezhotovostních plateb bude zvýšení zisku bank. S praním špinavých peněz to neudělá nic.
Á margo nastávající návštěvy prezidenta Klause v Číně připomínám větu jednoho anglického politika z 19. století, obhajujícího poslání anglických dělových člunů do Číny s úkolem ochránit tam volný obchod v některých přístavech: Bude-li každý Číňan nosit o půl coulu delší košili, bude mít anglický textilní průmysl práci na tři sta let.
Můj článek ze včerejších Lidovek:

Logickým řešením veškerých problémů jsou loga

Vyrazil jsem tuhle nedávno s mojí lepší polovicí do naší oblíbené italské restaurace na přívětivou večeři. Popíjeli jsme po jídle skleničku šampaňského a povídali si o příjemném zážitku z večeře a hlavně z vynikajícího sicilského červeného Mille e una note, k čemuž si moje žena tradičně zapálila svoji oblíbenou značku. Vzápětí dorazil do restaurace párek Američanů, jejichž vzezření moje choť velmi věrně popsala (opíšu to slušně) "poslední části traktu zažívacího s pH nižším než 6". "Smoke!" vyjekla fistulí ženská část páru na celý lokál, až jednomu starému pánovi málem zaskočilo, nicméně nakonec zůstaly sedět u vzdálenějšího stolu poloviny obě.
A tak mne napadlo, jak by velmi liberálně, jednoduše a neirsky šel vyřešit problém restaurační koexistence kuřáků, ke kouři tolerantních nekuřáků (mezi něž se, ač bývalý silný kuřák, též počítám) a nekuřáků netolerantních. Zde je návod k použití: každá restaurace na světě bude mít na viditelném místě na dveřích logo ( tak jako loga kreditních karet, které přijímají nebo loga Lions clubu, rotariánů a podobně, kteří se v restauraci scházejí), a z tohoto loga by šlo na první pohled poznat, zda jde o restauraci striktně nekuřáckou, restauraci kuřáckou či restauraci s částí kuřáckou a nekuřáckou. Nabízí se samozřejmě přeskrtnutá kouřící cigareta, tatáž nepřeškrtnutá a obě loga vedle sebe pro restauraci "smíšenou".
A bylo by pak jen a jedině na majitelích restaurací, do jakého "kouřového" režimu by chtěli spadat.Jistě by si to každý z nich velmi pečlivě zvážil, neboť takové rozhodnutí by se mu s ohledem na lokální průzkum trhu buď příjmově vyplatilo nebo nevyplatilo - a nic člověka nemotivuje k důkladnému přemýšlení více než možný zisk nebo ztráta. ( Vsuvka: proto se tak lehkomyslně a ledabyle hospodaří s veřejnými prostředky, neboť ze špatného rozhodnutí většinou jeho původci žádná ztráta nehrozí, spíše naopak).Na zákaznících by pak bylo, jaké restauraci dají přednost.
Dokonce by se tento systém dal rozšířit na další piktogramy na dveřích: osobně bych se vřele přimlouval například za restaurace s přeskrtnutými a nepřeškrtnutými dětmi, za restaurace s přeškrtnutými a nepřeškrtnutými reproduktory, hlavně však za restaurace s přeškrtnutou americkou vlaječkou, kam nevpouštějí Američany a hlavně Američanky se sklotříštivými hlasy, které mně osobně určitě způsobují mnohem větší újmu na zdraví než sebevíce zahulená putyka.

Mimochodem, docela mne pobavil a potěšil výrobce, který začal vyrábět násuvná pouzdra na krabičky cigaret, která překrývají čím dál tím větší, příšerně neestetické a zcela neúčinné nápisy, varující kuřáky před jejich náruživostí, tedy, přesněji řečeno, před následky této jejich náruživosti.
Kdyby se totiž v tomto ohledu mělo postupovat systematicky a důsledně, muselo by na kdejakém výrobku být varování ještě důraznější, škaredější a větší: auta by jezdila s velkými nápisy ( doplněnými lebkou se zkříženými hnáty), že jejich používání může způsobit zmrzačení a smrt, na nožích by pak byl nápis, že čas od času mohou sloužit jako vražedná zbraň, ale hlavně, jak lehce se s nimi dá říznout do prstu, pozor tedy, pozor, na bůčcích, brambůrcích, smetanách a většině konzerv by se skvěly nápisy, že obezita způsobuje celou škálu chorob a často nepříjemnou smrt. Na mnoha knihách a kazetách či dévédéčkách s filmy by měl trůnit nepřehlédnutelný nápis o čtení či sledování na vlastní nebezpečí, o některých koncertech a divadelních představeních ani nemluvě, neboť duševní zdraví je také zdraví a také je třeba je chránit. Každá děva a každý mládenec by pak měl mít na viditelném místě oděvu nápis, že obcování skýtá hrozbu přenosných chorob, neboť (viz nápisy na cigaretách), lidé jsou blbí a je nezbytné, aby jim ouředníci různá rizika bohulibě připomínali. Na Úřadu vlády (ale i na mnoha jiných budovách v tu - i cizozemsku) by pak měla viset velmi velká tabule, že sledování činnosti tohoto úřadu může způsobit nejen zvýšení krevního tlaku nebo infarkt, ale též značnou újmu na duševním zdraví.
A moudrý Henry Hazlitt:
Poskytne-li stát dotaci nějakému podniku nebo organizaci, zdaňuje tím vlastně úspěšné soukromé firmy, aby podpořil ty neúspěšné.