ÚTERNÍ GLOSY 23.03.2004

Obvykle se dějí věci obvyklé, kdežto věci výjimečné dějí se toliko výjimečně, zní staré naučení. Jsem proto přesvědčen, že kladenský primátor Volf nedal o své vlastní vůli z veřejných prostředků kladenským hokejistům 41 milionů korun, ale že kvůli džungli nesmyslných zákonů, vyhlášek a předpisů našlo město komplikovaný způsob, kterak tyto peníze hokejovému klubu vůbec dát a radní (a zřejmě i zastupitelé) o tom, kolik a jak hokej získává, dobře věděli.
Nejasností však zůstává, proč policisté od rána primátora sledovali jako nějakého teroristu, ve "vhodný" okamžik jej zatkli a umístili do cely. Ale třeba nám to Staník v maskáčích v nejsledovanějším televizním čase vysvětlí. Včetně spojitosti s blížícími se komunálními volbami.

Jsem už postarší, opotřebovaný a tudíž emotivně oploštělý a tak jen málokdy po něčem opravdu silně zatoužím. Včera v podvečer jsem ovšem - oploštěnost, neoploštěnost - silně zatoužil být na místě redaktorů Radiožurnálu Nováčka a Pokorného při jejich rozhovoru s exposlankyní a expředsednicí US -DEU Hanou Marvanovou.
Nenechal bych ji totiž tak jako oni na položené otázky odpovídat směsicí prázdných hesel a pouček, zbožných přání, špatných odhadů a bezobsažných blábolů, ale CÍLENÝMI DOPLŇUJÍCÍMI OTÁZKAMI, ODVISLÝMI OD NEDOSTATEČNÝCH ODPOVĚDÍ, bych ji nutil a donutil nemlátit prázdnou slámu, ale "přiznat barvu".
Neuvěřitelná měkkost a spokojenost s téměř jakoukoliv blábolivou odpovědí je ovšem velkou vadou velké většiny redaktorů českých medií.

"V ODS soutěží, kdo více poplive politiku vlády" hlásá titulek rozhovoru s poslancem ČSSD Michalem Krausem v dnešním Právu.
Skutečností však je, že nejvíce na sebe nejen plive, ale přímo kydá, současná vláda sama. A nikoho k tomu nepotřebuje - zcela si vystačí. Alespoň v něčem je nedostižná.

V dnešních Lidovkách je zase článek Petra Fischera o penzijní reformě s podtitulkem "O penzijní reformě musejí rozhodnout odpovědní a odvážní politici. Kde je vzít?"
Stále tam, kde je lze jedině najít - ve volbách, chce se říct. To by ovšem občanstvo ( včetně novinářů) muselo odpovědné a odvážné politiky rozeznat a pomoci jim ( svými hlasy a svým psaním) zvítězit ve volbách. Odpovědní a odvážní politikové však nikde na světě nejsou populární, neboť říkají nahlas nepříjemné věci a jsou lehce ukřičeni velkohubými sliby různých těch Zemanů, Špidlů a jim podobných.
Takže: chceme-li odpovědnou a odvážnou vládu, začněme každý u sebe.

Píseň nová na starou známou notu:

Kužvart, Knížák, Buster,
jak se to rýmuje?
Kužvart, Knížák, Buster,
jak se to rýmuje?
Dolly lákal Brusel,
Knížák též tam musel,
Kužvart - stejný průser,
tak se to rýmuje!

Henry Hazlitt k dnešku:
Stát nikdy nepůjčí nebo nedá firmám nic, co by jim předtím nevzal.