PÁTEČNÍ GLOSY 6.02.2004
Miroslava Macka
Před úřadem vlády demonstrovali lidé, kterým nedobrovolně připlácíme na jejich bydlení, nájemníci z bytů s regulovaným nájemným.
Televizní kamery byly pochopitelně u toho. Nepochopitelně se nikdo z reportérů nezeptal ani jednoho z demonstrujících KDE bydlí, JAK VELKÝ má byt, KOLIK platí na nájemném, JAKÉ jsou jeho příjmy a JAKÉ jsou příjmy jeho dětí.
Velmi šlendriánská reportážní práce.
Televizní kamery byly pochopitelně u toho. Nepochopitelně se nikdo z reportérů nezeptal ani jednoho z demonstrujících KDE bydlí, JAK VELKÝ má byt, KOLIK platí na nájemném, JAKÉ jsou jeho příjmy a JAKÉ jsou příjmy jeho dětí.
Velmi šlendriánská reportážní práce.
Jak se ukazuje, novozélandské soudy jsou stejně liknavé jako soudy české. Také důvod bude zcela stejný. Už jsme tak zblblí ze slovního spojení "nezávislost soudů a soudců", že si necháme líbit i to, že vedle nezávislosti jejich rozhodování jim ponecháváme i nezávislost jejich platů na efektivitě jejich práce. A to je moc špatné.
Václav Krása, šéf Národní rady zdravotně postižených, se zdravě a správně naštval a odešel z jednání o nové legislativě pro zdravotně postižené, neboť mu došlo, že ouřadové se zase nechtějí vzdát toho, že jim budou přerozdělovat peníze, namísto, aby jim zákon nařizoval dát potřebným postiženým peníze rovnou do ruky, aby si pak na trhu sociálních a zdravotních služeb nakoupili služby dle vlastních potřeb a uvážení.
Je to, bohužel,příliš jasné: seber úředníkovi moc rozdělovat peníze a je z něho nula.
Je to, bohužel,příliš jasné: seber úředníkovi moc rozdělovat peníze a je z něho nula.
Horská služba nemá peníze, chybí prý celých 40 milionů. Doporučuji tržní řešení: každý návštěvník hor zaplatí za služby v zákonem vymezených horských oblastech ke každé službě ( ubytování, stravování, parkování atd.) nepatrnou přirážku, která jde rovnou, bez přerozdělování, na účet Horské služby. Ti, co na hory nejezdí a tedy není možné, aby službu HS někdy potřebovali, neplatí logicky nic.
Co myslíte, připustili by takové schema naši přerozdělovači?
Co myslíte, připustili by takové schema naši přerozdělovači?
Dnešní článek premiéra Špidly v Lidovkách nese titulek "Ať Mirek Topolánek konkrétně řekne, jaké řešení nabízí on". Myslím, že takovou příležitost si Topolánek a ODS nesmějí nechat ujít a nikoliv mnohoslovně, ale v několika stručných, jasných bodech řeknou, jaká je jejich vize správy Česka - bez Špidly a jeho plíživého socialismu.
Včera vyšel v Lidovkách můj článek. Zde je:
KDO CHCE DOTOVAT KŘEČKA, AŤ ZVEDNE RUKU.
Dohoda ministra financí Sobotky a ministra pro místní rozvoj Němce o postupné deregulaci nájemného (navíc vzápětí zpochybněná ministrem sociálních věcí Škromachem, který se přiznal, že pár týdnů starou dohodu ještě ani nečetl, a tedy dohoda velmi nejistá) opět rozvířila bahno českého socialistického rybníka a jak už to při takovém rozrýpání bahna bývá, leccos starého a shnilého vyplavalo na povrch.
Třeba to, že hlavní bijec za regulované nájemné, předseda Sdružení na ochranu nájemníků a poslanec za ČSSD Křeček, bydlí též v bytě s regulovaným nájemným, zrovna tak jako další sociálně útlocitná poslankyně Fischerová , což jsou dvě jména z dozajista statisíců jmen lidí, bydlících v bytech s regulovaným nájemným, ač mají k sociálně potřebným hodně a hodně daleko. Jména, která se zásluhou jednoho aktivního majitele nájemních domů objevila na internetu hlavně kvůli své atraktivnosti.
I nastalo pozdvižení veliké a padala silná slova od zločinu zveřejnění osobních údajů až po hlasité nadávky o vyžírcích, majících na účet ostatních neoprávněné výhody.
Současný systém ovšem nespadl z nebe, ale je výsledkem bytové a sociální politiky posledních desetiletí a toho, že se problémy namísto okamžitého racionálního řešení buď řešily na základě vítězství ideologie nad zdravým rozumem a nebo se neřešily vůbec a hrnuly se před sebou, takže mrvy v Augiášově chlévě je přespříliš a namísto Herkula poskakují kolem političtí trpaslíci, jejichž převážnou náplní práce je hlavně vlastní znovuzvolení.
A tak člověk často s nostalgií vzpomíná na starý římský zvyk zvolit v okamžicích krize na šest měsíců diktátora, který herkulovský úkol razantně vyřeší, neboť ví, že v každém případě skončí - ale to jen na okraj.
Moudrý diktátor by ovšem věděl, že tak dlouho trvající systém nelze změnit ze dne na den, aniž by nastaly velké a zbytečné otřesy a tak by určitě postupoval graduovaně, aby se lidé, dopředu znající konečný cíl (zrušení jakékoliv regulace) a dobu jeho dosažení (v několika málo letech), stačili novým podmínkám přizpůsobit.
Obce, zvláště ty velké, by konečně mohly začít s privatizací "nesociálních", tedy velkých, luxusnějších a na lukratrivních místech stojících bytů a za utržené peníze zkvalitnit infrastrukturu, sloužící všem. Ba ani by nemusely nabídnout nějaké ty výhody (například pozemky) stavebním podnikatelům, kteří by si jistě rádi připomenuli, že na levných bytech se dá vydělat stejně, ne-li více, jako na bytech luxusních.
Lidé by měli čas přestěhovat se do bytů, na které by jim v případě tržního nájemného stačila kapsa, případně se vystěhovat, zvláště ti starší, z dražších měst na levnější venkov, naopak movitější by jistě rádi uvolnili své leckdy "sociální" sídlištní byty a nastěhovali se do uvolněných bytů lukrativnějších, jejichž nájemné by s růstem nabídky zákonitě kleslo.
Spousta lidí, žijících dnes v bytech s regulovaným nájemným, tedy bytech sociálních, by měla čas dojít k poznání, že sociálními případy nejsou a že žít v takovém případě na úkor ostatních je lumpárna a zákonem bohužel tolerovaná zlodějna. Ba mohlo by to vejít i do obecného povědomí.
Sociální systém by měl čas připravit legislativu, která by namísto dotací nájemného a výstavby sociálních bytů přiměřeně zvýšila sociální dávky lidem potřebným a tito by se pak sami rozhodli, kde a jaký byt si za tyto dávky na rozvinutém trhu pořídí.
(Vsuvka: výhodnost distribuce lidem a ne institucím samozřejmě platí u všech sociálních služeb - ovšem přišla by tak o zaměstnání spousta lidí, která se na dotacích sociálním institucím úspěšně přiživuje. Negativní daň se pak jmenuje způsob, jak změnit současnou džungli přímých a nepřímých podpor, dávek, dotací a přídavků, ale to by moudrý diktátor jistě věděl.)
Je toho samozřejmě ještě víc, co by musel moudrý diktátor učinit, aby byl přechod ze zděděného socialistického systému na kýžený systém tržní co nejméně bolestivý, ale jde už spíše o záležitosti technické. A ty bývají zvládnutelné, je-li zadání cíle jasné a je-li dostatečná vůle jej dosáhnout.
Což je přesně to, co ovšem v současnosti chybí a tak se obávám, že ještě dlouho budou socialisté všeho druhu zchátralý systém "vylepšovat", namísto jeho stržení a vybudování systému nového. Prostě tak jako někdo odmítá z nostalgických důvodů opustit starou rozpadající se chalupu a stále do ní vráží spoustu peněz, aniž by ji příliš vylepšil a brání se tomu, aby si za stejné peníze vybudoval moderní, vzdušné, zdravé bydlení. Ovšem s jedním jediným zásadním rozdílem. Činí tak za své a nenutí ostatní, aby s nimi jejich rozpadající se barabiznu sdíleli.
A tak snad jen jedna poznámka a jedno doporučení nakonec. Nevidím jediný důvod, proč bych neměl znát jména těch, kterým přispívám svými daněmi na jejich bydlení, ač zdaleka nejsou sociálními případy. A doporučuji těm z nich, kteří se navíc staví do role obhájců sociálně potřebných, že by byli mnohem důvěryhodnější, kdyby hned zítra zašli za majitelem domu ve kterém bydlí, a to s návrhem nové smlouvy s tržním nájemným v místě obvyklým. Neznám totiž nikoho, kdo by vám byl ochoten dobrovolně přispívat na nájem.
KDO CHCE DOTOVAT KŘEČKA, AŤ ZVEDNE RUKU.
Dohoda ministra financí Sobotky a ministra pro místní rozvoj Němce o postupné deregulaci nájemného (navíc vzápětí zpochybněná ministrem sociálních věcí Škromachem, který se přiznal, že pár týdnů starou dohodu ještě ani nečetl, a tedy dohoda velmi nejistá) opět rozvířila bahno českého socialistického rybníka a jak už to při takovém rozrýpání bahna bývá, leccos starého a shnilého vyplavalo na povrch.
Třeba to, že hlavní bijec za regulované nájemné, předseda Sdružení na ochranu nájemníků a poslanec za ČSSD Křeček, bydlí též v bytě s regulovaným nájemným, zrovna tak jako další sociálně útlocitná poslankyně Fischerová , což jsou dvě jména z dozajista statisíců jmen lidí, bydlících v bytech s regulovaným nájemným, ač mají k sociálně potřebným hodně a hodně daleko. Jména, která se zásluhou jednoho aktivního majitele nájemních domů objevila na internetu hlavně kvůli své atraktivnosti.
I nastalo pozdvižení veliké a padala silná slova od zločinu zveřejnění osobních údajů až po hlasité nadávky o vyžírcích, majících na účet ostatních neoprávněné výhody.
Současný systém ovšem nespadl z nebe, ale je výsledkem bytové a sociální politiky posledních desetiletí a toho, že se problémy namísto okamžitého racionálního řešení buď řešily na základě vítězství ideologie nad zdravým rozumem a nebo se neřešily vůbec a hrnuly se před sebou, takže mrvy v Augiášově chlévě je přespříliš a namísto Herkula poskakují kolem političtí trpaslíci, jejichž převážnou náplní práce je hlavně vlastní znovuzvolení.
A tak člověk často s nostalgií vzpomíná na starý římský zvyk zvolit v okamžicích krize na šest měsíců diktátora, který herkulovský úkol razantně vyřeší, neboť ví, že v každém případě skončí - ale to jen na okraj.
Moudrý diktátor by ovšem věděl, že tak dlouho trvající systém nelze změnit ze dne na den, aniž by nastaly velké a zbytečné otřesy a tak by určitě postupoval graduovaně, aby se lidé, dopředu znající konečný cíl (zrušení jakékoliv regulace) a dobu jeho dosažení (v několika málo letech), stačili novým podmínkám přizpůsobit.
Obce, zvláště ty velké, by konečně mohly začít s privatizací "nesociálních", tedy velkých, luxusnějších a na lukratrivních místech stojících bytů a za utržené peníze zkvalitnit infrastrukturu, sloužící všem. Ba ani by nemusely nabídnout nějaké ty výhody (například pozemky) stavebním podnikatelům, kteří by si jistě rádi připomenuli, že na levných bytech se dá vydělat stejně, ne-li více, jako na bytech luxusních.
Lidé by měli čas přestěhovat se do bytů, na které by jim v případě tržního nájemného stačila kapsa, případně se vystěhovat, zvláště ti starší, z dražších měst na levnější venkov, naopak movitější by jistě rádi uvolnili své leckdy "sociální" sídlištní byty a nastěhovali se do uvolněných bytů lukrativnějších, jejichž nájemné by s růstem nabídky zákonitě kleslo.
Spousta lidí, žijících dnes v bytech s regulovaným nájemným, tedy bytech sociálních, by měla čas dojít k poznání, že sociálními případy nejsou a že žít v takovém případě na úkor ostatních je lumpárna a zákonem bohužel tolerovaná zlodějna. Ba mohlo by to vejít i do obecného povědomí.
Sociální systém by měl čas připravit legislativu, která by namísto dotací nájemného a výstavby sociálních bytů přiměřeně zvýšila sociální dávky lidem potřebným a tito by se pak sami rozhodli, kde a jaký byt si za tyto dávky na rozvinutém trhu pořídí.
(Vsuvka: výhodnost distribuce lidem a ne institucím samozřejmě platí u všech sociálních služeb - ovšem přišla by tak o zaměstnání spousta lidí, která se na dotacích sociálním institucím úspěšně přiživuje. Negativní daň se pak jmenuje způsob, jak změnit současnou džungli přímých a nepřímých podpor, dávek, dotací a přídavků, ale to by moudrý diktátor jistě věděl.)
Je toho samozřejmě ještě víc, co by musel moudrý diktátor učinit, aby byl přechod ze zděděného socialistického systému na kýžený systém tržní co nejméně bolestivý, ale jde už spíše o záležitosti technické. A ty bývají zvládnutelné, je-li zadání cíle jasné a je-li dostatečná vůle jej dosáhnout.
Což je přesně to, co ovšem v současnosti chybí a tak se obávám, že ještě dlouho budou socialisté všeho druhu zchátralý systém "vylepšovat", namísto jeho stržení a vybudování systému nového. Prostě tak jako někdo odmítá z nostalgických důvodů opustit starou rozpadající se chalupu a stále do ní vráží spoustu peněz, aniž by ji příliš vylepšil a brání se tomu, aby si za stejné peníze vybudoval moderní, vzdušné, zdravé bydlení. Ovšem s jedním jediným zásadním rozdílem. Činí tak za své a nenutí ostatní, aby s nimi jejich rozpadající se barabiznu sdíleli.
A tak snad jen jedna poznámka a jedno doporučení nakonec. Nevidím jediný důvod, proč bych neměl znát jména těch, kterým přispívám svými daněmi na jejich bydlení, ač zdaleka nejsou sociálními případy. A doporučuji těm z nich, kteří se navíc staví do role obhájců sociálně potřebných, že by byli mnohem důvěryhodnější, kdyby hned zítra zašli za majitelem domu ve kterém bydlí, a to s návrhem nové smlouvy s tržním nájemným v místě obvyklým. Neznám totiž nikoho, kdo by vám byl ochoten dobrovolně přispívat na nájem.
A Rochefoucauldovo naučení?
Přirozenost a otevřenost mládí se dá také nazvat nevycválaností a hrubostí.
Přirozenost a otevřenost mládí se dá také nazvat nevycválaností a hrubostí.