ÚTERNÍ GLOSY 6.01.2004

Miroslava Macka

A tak jednoho každého z nás zatížil Špidla a jeho gang jen za loňský rok dluhem 10.900.- Kč. Kdyby komukoliv vytáhl takové peníze z peněženky kapesní zloděj, to by bylo křiku a žádání mnohaletého kriminálu pro takového ničemu. Udělá-li v podstatě totéž vláda, většina lidí tupě mlčí, ba dokonce se najdou i takoví, kteří ji napříště zase volí. Voli.

"Stánek je prostor ohraničený konstrukcí, která není spojena se zemí" říká přiblblý zákon a tak není divu, že stánkaři jej obcházejí tím, že budují ve stáncích betonové podlážky a nadále vesele prodávají cigarety a alkohol.
Jediným dokonalým řešením, které by zabránilo prodeji pašovaných cigaret a alkoholu, ovšem nejsou hloupé zákazy a kontroly, ale zrušení či dramatické snížení spotřební daně na tyto komodity. To by ovšem vláda a EU, toužící přerozdělovat nejraději veškeré peníze, nepřenesla přes srdce.

Představa lékařů a lékárníků, že protestními akcemi donutí tuto socialistickou vládu racionálně reformovat socialistické zdravotnictví, by byla pěkně naivní.Jenže tato představa pochopitelně neexistuje: lékaři a lékárníci ( a jde o moji letitou zkušenost z jednání s nimi) žádnou racionální reformu zdravotnictví nechtějí, neboť ta by v prvé řadě pěkně bolela právě je. To, co chtějí, je přisypat peníze právě do jejich žlabu (ambulantního, ambulantně specialistického, nemocničního, atd.)
Kdyby tomu tak nebylo a chtěli by opravdu solidní změnu systému, jistě by se při své vysoké vzdělanosti choval racionálněji, dle antického naučení: Nelíbí se Vám zákony? Změňte zákonodárce.
A tak by namísto výstražných "přerušení práce" svým nemalým společenským vlivem způsobili již při příštích volbách zvolení těch, kteří by racionální reformu zdravotnictví provedli. Z výše uvedeného důvodu se to ovšem nestane.

Dvě dopisové bomby vybuchly včera v Evropském parlamentu a jeho šéf se již nechal slyšet:"Je to spiknutí proti demokracii".
Tak dramaticky bych to neviděl. Nevěřím totiž, že bomby do EP zaslala dokonale organizovaná organizace, jejímž cílem je svrhnout demokratické režimy v Evropě a nahradit je nějakým vlastní režimem. Mnohem pravděpodobněji jde o hrstku lidí, kteří řeší své osobní mindráky "bojem" proti establishmentu. Je to otravné, ale rozhodně nejde o spiknutí proti demokracii. Průšvihem ovšem je, že za takto dramatickými slovy většinou následují opatření, které docílí jednoho jediného - dalšího okleštění svobod občanů. Viz americký příklad - plánované snímání otisků prstů a fotografování většiny cestujících do USA.

A Rochefoucauld nejen k lékařům?
Smysl pro spravedlnost často bývá jen obava z toho, abychom nepřišli o to, co máme.