ÚTERNÍ GLOSY

Ministerstvo financí hodlá plánovat hospodaření státu vždy na tři roky dopředu: spolu s nově sestaveným státním rozpočtem by závazně určilo rozpočtové stropy na další dva roky.
Nač ta nedůslednost nechápu: spoustu zkušeností máme přece s plánováním pětiletým - a Špidlova pětiletka je docela pěkný název do historie.

Banky přišly zavedením eura o nemalé peníze a tak jim to chce Česká národní banka vynahradit: jak jinak lze vysvětlit její úvahu o tom, zrušit funkční síť tisíců směnáren a dovolit měnit peníze jedině a pouze bankám.
Jak je vidět, ČNB je hlavně banka, a až potom česká a národní.

Také se mi nelíbily silné výpady některých účastníků na právě skončeném kongresu ODS. Ne, že bych nesouhlasil, že Špidla občanům lhal, když jim přede volbami sliboval modré z nebe a přitom musel vědět, že sliby nikdy nemůže splnit. A za to jej jistě lze nazvat lhářem.
Chyběly mi však v záplavě té kritiky dvě věci: důraz na vlastní (ucelený) program a vlastní (dotažená řešení), na jejichž pozadí by nevýkon této vlády velmi vynikl i bez silných slov a hlavně elegance řeči, neboť i tvrdá slova se dají říct vtipně. O to jsou pak účinnější.

Vypadá to, že dny ministryně zdravotnictví Součkové jsou sečteny: její tiskový mluvčí Mario Boehme vystoupil z ČSSD, a to pod záminkou, že se mu nelíbí ochota ústecké organizace spolupracovat s komunisty. Příprava na práci tiskového mluvčího v jiné instituci či podniku, řekl bych já.

Po delší době mám při čtení rozsudku soudu pocit, že se s ním mohu zcela ztotožnit: děčínská soudkyně Jana Havlová zamítla žalobu hraběte Kinského na vydání výletního areálu v Rynarticích s odůvodněním, že Kinský sice majitelem byl, ale na základě Pařížské dohody o reparacích z roku 1945 a na základě Benešových dekretů tento jeho majetek propadl státu.
Jasné a přehledné vítězství zdravého rozumu nad právními kličkami.

Ten fígl s penězi pro vysoké školy není špatný: z rozpočtu se v rozpočtovém výboru sebere 150 milionů a po patřičném pokřiku "postižených" se jim nakonec zase vrátí, čímž vysoké školy zapomenou na to, že původně chtěly peněz podstatně víc.

A dnešní Rochefoucauld?
Nikdy nejsme tak šťastni ani tak nešťastni, jak si myslíme.

Zajímavý dopis jsem dostal od četnáře glos pana R.K.
Vrátil jsem se po několikatýdenních toulkách po Číně a Vietnamu a jsem tu jak v Jiříkově vidění. Zatímco v tamějších nedemokratických končinách řádí tržní ekonomika v té nejbrutálnější podobě, mám pocit, že tady a v okolních zemích se obyvatelstvo mílovými kroky blíží k vytouženému cíli, kdy všechno bude zase patřit všem (pardon několika vybraným nadnárodním korporacím) a všichni až na pár jednotlivců si zase budeme rovni.
Mimo spoustu jiných věcí jsem si z cest dovezl vietnamský obchodní zákoník v aktuální verzi a mohu Vás potěšit, že mnoho Vašich myšlenek se v tomto útlém svazku určitě najde.
Ve Vietnamu lze založit Ltd., a.s., sdružení a soukromou společnost jako privátní právnické osoby.
Již na začátku je člověk jako ve snu, protože státní úředník je zde povinen zaregistrovat novou firmu, která splnila všechny náležitosti předepsané zákonem do 12 dnů od podání žádosti. Úředník, který tak bezdůvodně neučiní může být sankcionován. Změny v obchodním rejstříku je povinost zaregistrovat do 7 dnů od podání a není-li tak učiněno může firma podnikat po 7 dnech jako by tak učiněno bylo (geniální- pokud úředník nedodá, znamená to, že souhlasí). Z mnoha dalších genialit dodám jen tu na dvou řádcích. Není-li společnost schopna plnit závazky, musí zákonný zástupce problém s likviditou okamžitě oznámit všem věřitelů a státu a zmrazit výdaje firmy do vyřešení celé situace - jinak odpovídá svým majetkem za případné škody.
Takže navrhuji okamžitě zvýšit dovozní cla na všechno zboží z Asie na 300 % a zavést speciální složku policie a celníků, kteří by měli kontrolní stanoviště s nepřetržitým provozem na všech místech s přítomností více jak 3 asijských obchodníků, zatížit ceny letenek všech asijských dopravců speciální taxou, protože pokud si někdo dovolí lítat za nižší ceny, kašle na členství v IATA a vydržuje si letecký personál, který se za směšnou mzdu na cestující usmívá a nehází po nich bagety, ten prostě mezi nás nepatří, dále ...
Protože soudruzi, v takto nekalé konkurenci tu sociálně tržní ekonomiku prostě nevybudujeme.