STŘEDEČNÍ GLOSY

Miroslava Macka
Další kocourkovské řešení je na světě: vláda nám sebere pár miliard a nasype je do nemocnic, které (částečně zásluhou mizerného majitele, tedy státu, zásluhou mizerných odborářů, nevidících si ani na špičku nosu, zásluhou mizerných manažerů, dovolujících lékařům ukájet svoje medicinské libido nad únosnou míru a zásluhou pacientů, ždímajících z mizerného systému, co jen lze) hospodařily od deseti k pěti. Solidního systémového řešení se ovšem nedočkáme, vsaďte se.
Začínám vážně uvažovat o tom, zda by nejlepším řešením nebyla privatizace vlády: občané by v referendu rozhodli, že svěří správu svých věcí do rukou soukromé firmě s nasmlouvanými odborníky na zdravotnictví, daně, sociální problematiku.....a v případě různých neúspěchů bychom jim za tyto neúspěchy prostě nezaplatili. Dnes totiž platíme jako mourovatí za mizernou práci vynikajícně placeným "zástupcům lidu".
Poslanec Hojdar (respektive jím přivolaní policisté) našel ve svém autě funkční odposlechové zařízení. Věc, která by všude ve světě byla opravdovou bombou se v Česku ovšem povleče, lemována dementi různých státních institucí, aby nakonec skončila hezky česky - do totálního ztracena. Vsaďte se.
Nezajímavé.
Známý komentátor Rádia Svobodná Evropa Jan Urban vystupoval v roce 2001 velmi aktivně na podporu jaderné elektrárny Temelín. Teď na něj prasklo, že byl ve stejné době spolumajitelem a jednatelem firmy, která měla vylepšovat obraz elektrárny v očích veřejnosti.
Na jedné straně zajímavé, na druhé ne: tipněte si totiž, kolik asi tak existuje novinářů, kteří píší na objednávku různých firem a zájmových skupin a nemají na to ovšem založenou firmu, ale jsou placeni cash, tedy v hotovosti. Toto číslo by bylo teprve zajímavé.
Text ze včerejších Lidovek
Návrat lidovecké "chytré horákyně".

Přiznávám, že jsem se velmi mýlil, když jsem před pár dny veřejně vyjádřil přesvědčení, že Cyril Svoboda zůstane předsedou lidovců, byť bude zvolen jen těsným rozdílem hlasů, neboť větší část delegátů sjezdu KDU - ČSL dá nakonec přednost vládní jistotě vyšlapaných chodníčků k veřejným financím před sebenepatrnějším možným otřesem, který by mohl způsobit umenšení vlivu či odchod lidovců z vlády. A takovým otřesem s nejistými důsledky se mi tehdy případné nezvolení Svobody zdálo.
Kdybych se zamyslil důkladněji, mohl jsem dojít k následujícím závěrům:
Zaprvé, nechuť řadových lidovců k Cyrilu Svobodovi, jeho devótnosti k sociální demokracii a jeho nepřesvědčivému až komickému mediálnímu vystupování, zrovna tak jako k jeho pražáctví, byla podstatně větší, než lidovci veřejně dávali najevo - viz výsledky krajských konferencí, ve velké většině deklarativně Svobodu podporujících.
Za druhé, tento postoj členů se podařilo výběrem delegátů přenést na ostravský sjezd, v čemž je možno vidět dobrou a dlouhodobou zákulisní práci tandemu Kalousek - Kasal a ostatních "starolidovců", zřetelně pracujících koordinovaně, ruku v ruce.
Za třetí, a to je nejdůležitější, velmi jsem nedocenil tradici. Lidovci pod kalouskovsko-kasalovským vedením budou nadále spolupracovat se socialisty a unionisty tak, aby v žádném případě neohrozili svoji vládní účast, rozhodně však ubyde svobodovské devótnosti a přibude slovní kritiky těch nejméně populárních rysů špidlovské politiky.
Jinak řečeno, nastane rychlý návrat k tolik úspěšné luxovské politice: vládní účast bude nerušeně pokračovat, ale neustále slyšitelná kritika bude vytvářet ve voličích dojem, že za vše špatné a nepopulární, co vláda činí, lidovci jaksi nemohou. My nic, my jsme ti hodní, pravicoví, myslející vždy a všude na MPČČ (malého poctivého českého člověka), to Špidla a jeho socani ( jako dříve Klaus a ódéesáci) mohou za všechny dluhy a nárůst byrokracie a daní a za všechny nepořádky. Prostě "nejsme jako my" je stále naším nevyřčeným heslem, vždyť se nám v minulosti tak osvědčilo, že jsme vyšli z vládního manželství s tou zlou, zkorumpovanou, populistickou ODS jak panna neposkvrněná.
A tak očekávejme, že po obvyklých rituálních tanečcích koaličních vládních politiků, do omrzení omílajících, že zvolení Kalouska či nezvolení Svobody je vrcholem vnitrostranické demokracie a vnitřní věcí KDU - ČSL, vláda nadále povládne stejně, jen za větší slovní kritiky nepopulárních či zpackaných rozhodnutí lidovci. A před příštími volbami "nevládní" Kalousek a spol. budou moci mnohem lépe než Svoboda, dlouho a viditelně kolaborující s ČSSD,.rozjet "distancování se od ČSSD" a pravicovou volební kampaň, zcela ignorující "úspěchy" letitého vládního působení.
Lidovci si také pragmaticky zvolili do svého čela člověka, který má oproti Svobodovi ještě jednu perspektivní potenci:
v případě pravděpodobného sestavování příští vlády bez socialistů, by měl (oproti Svobodovi, který je v ODS velmi nepopulární) mnohem větší šanci dohodnout se s ODS na lepších podmínkách lidovecké vládní účasti, tedy na získání více vlivných postů, a to hlavně v rezortech, kterými protéká velké množství přerozdělovaných veřejných financí. A pak pokračovat v luxovské politice "chytré horákyně", co je v každé vládě, avšak veškerá politická negativa vládnutí hází na hlavu svého velkého koaličního partnera a tak nikdy nenese za své sebemizernější vládní působení jakoukoliv politickou odpovědnost ".
A být takovou "chytrou horákyní", o to lidovcům vždy šlo, jde a půjde.
Francois de la Rochefoucauld pak tvrdí:
Dělat, co je rozumné a správné, je vždy nuda.