ÚTERNÍ GLOSY

Pokud by čerstvý předseda lidovců Kalousek naletěl Špidlovi na "otevřenou možnost" usednutí v současné vládě, zblbnul by v nové funkci raketovou rychlostí. Neboť nic není pro něho v předvolebním budoucnu výhodnější, než možnost poukazování, že nikdy s touto vládou nekolaboroval. Pravda to, samozřejmě, pranic nebude, ale šikovný reklamní odborník z jeho vládní neúčasti může vytlouct nemalý kapitál.

Na ministra pro informatiku Vladimíra Mlynáře praskla zajímavá informace: sešelo se v pátek v jedné pražské restauraci s Petrem Kellnerem (TV Nova, Česká pojišťovna), jehož finanční skupina má zájem o Český Telecom. Co novináři nevyšťourali je, kdo platil oběd. Neboť stále platí slova Miltona Friedmana "There is no such thing like a free lunch". Obávám se, že nás tento oběd přijde v konečném účtování pěkně draho.

Že by měl tandem premiér Špidla a předseda Lékařského odborového klubu Kubek spasit české zdravotnictví (včera se kvůli tomu sešli) je stejně žertovná představa, jako kdyby se koza se zajícem rozhodli spasit zeleninovou zahradu.

Od ledna by mělo být na soudech běžnou praxí nahrávat soudní jednání na cédéčka a nikoliv pořizovat zdlouhavé zápisy. Jenže to bychom nežili v Česku, kdyby to nemělo háček: přepisy záznamu musí dělat jen speciálně vyškolený personál, a ten spousta soudů nemá. Také selhání techniky či její obsluhy nelze pranic vyloučit, spíše naopak. Summa summarum: opět se spouští něco zcela nepřipraveného.

Památník obětem komunismu na úpatí Petřína poškodil výbuch. Divím se, že si toho - beru-li v potaz vzhled památníku - vůbec někdo všiml.

A starý, dobrý Rochefoucauld, přes propast věků radící nejen Kalouskovi:
Zdravý rozum má ten, kdo má stejné názory jako já.