ČTVRTEČNÍ GLOSY
Miroslava Macka
Nevidím nic mimořádného na tom, že v době různých rozpočtových škrtů (a zároveň příšerného rozhazování na dluh ovšem), poslanci nepřidají Hradu 25 milionů na opravu památek. Mimořádné a špatné je to, že vládní poslanci rozpočtového výboru dle svých vlastních slov nepřidali nikoliv Hradu, ale Klausovi, a to proto, že veřejně kritizoval reformu veřejných financí. Jak typicky české.
Typicky čeká je také reakce proděkana Právnické fakulty University Karlovy Jiříhoi Hřebejka na zjištění, že v přijímacích testech této fakulty je spousta chyb, takže na jejich základě byli přijímáni posluchači s horšími výslešdky než mnozí s výsledky lepšími.
Na dotaz, zda tedy opravdu fakulta vybírala celá léta podle špatných otázek, totiž odpověděl: "Ty otázky jsou v pořádku, my jsme jen špatně označili odpovědi. A klíč k řešení se každý rok vypracovává znovu." A na logickou následnou otázku "Jste si tedy jistý, že loni tam ty chyby nebyly?" odpověděl: "No...neměly by být. Samozřejmě, stát se může naprosto cokoliv." A na závěr na otázku: "Rozdali jste několik pokut učitelům, kteří chyby zavinili. S tím se spokojíte?" opět pěkně česky odpověděl: "A co máme dělat? To chcete, abychom se oběsili na prvním kandelábru?"
Rozhodně ne, pane proděkane. Ale odpovědnou osobu, která odpoví, že v oblasti, za kterou odpovídá, "stát se může naprosto cokoliv" bych v soukromém podniku na hodinu vyhodil.
Na dotaz, zda tedy opravdu fakulta vybírala celá léta podle špatných otázek, totiž odpověděl: "Ty otázky jsou v pořádku, my jsme jen špatně označili odpovědi. A klíč k řešení se každý rok vypracovává znovu." A na logickou následnou otázku "Jste si tedy jistý, že loni tam ty chyby nebyly?" odpověděl: "No...neměly by být. Samozřejmě, stát se může naprosto cokoliv." A na závěr na otázku: "Rozdali jste několik pokut učitelům, kteří chyby zavinili. S tím se spokojíte?" opět pěkně česky odpověděl: "A co máme dělat? To chcete, abychom se oběsili na prvním kandelábru?"
Rozhodně ne, pane proděkane. Ale odpovědnou osobu, která odpoví, že v oblasti, za kterou odpovídá, "stát se může naprosto cokoliv" bych v soukromém podniku na hodinu vyhodil.
Kondomy budou opět volně k mání, ministryně Součková "podnikne legislativní kroky". Ministryni hlavně zaskočilo, že si prodejci všimli nutnosti mít k prodeji prezervativů speciální osvědčení až nyní, v nové vyhlášce, když už stejný blábol byl ve vyhlášce staré, platné tři roky. Vysvětlení je ovšem, paní mynistryně, jednoduché: většina prodejců o této vyhlášce ani nevěděla, a ti, kteří věděli, na ni zvysoka.... Čímž jasně v praxi dokázali, na co takové vyhlášky jsou.
Město Ostrava, respektive levicové vedení tohoto města, si chce vypůjčit formou obligací 100 milionů eur, tedy více než tři miliardy korun. Využít tyto peníze tak, aby vynášely městu alespoň 480 milionů ročně na prosté umořování dluhu, to - vsaďte se - tito radní nesvedou.
Co říkáte, Ostraváci, nebylo by lepší vykopat je z vedení města ještě dřív, než vás takto nesmyslně opravdu zadluží? Ačkoliv, když si vzpomenu, že jste si je před časem sami většinově zvolili, chce se mi říct: Dobře vám tak. Průšvih ovšem je, že ty dluhy nakonec zaplatí z velké části ti, kteří tyto ostravské levičáky nikdy nevolili.
Co říkáte, Ostraváci, nebylo by lepší vykopat je z vedení města ještě dřív, než vás takto nesmyslně opravdu zadluží? Ačkoliv, když si vzpomenu, že jste si je před časem sami většinově zvolili, chce se mi říct: Dobře vám tak. Průšvih ovšem je, že ty dluhy nakonec zaplatí z velké části ti, kteří tyto ostravské levičáky nikdy nevolili.
Pan J.Ž. mi poslal, inspirován mou zkušeností se změnou trvalého bydliště, "nádhernou" ukázku úředního šimla. Zde je:
Ve sjednaný den jsem navštívil Městský úřad Stochov, kde mi na stavebním odboru na pravomocné kolaudační rozhodnutí umístili vytoužené razítko, že zkolaudování nové stavby nabylo právní moci a účinnosti. Paní úřednici stavebního úřadu jsem však překvapil ústní žádostí o přidělení tradiční červené plechové smaltované tabulky s popisným číslem. Rozběhl se tím zajímavý kolotoč o mnoha úkonech, který zaměstnal 6 pracovníků úřadu a táhl se dva dny:
1/ Odcházím na správní odbor, kde mi sdělují přesný postup, vedoucí k získání tabulky.
2/ Odcházím na matriku úřadu, kde mi oznámí následující volné popisné číslo, které může být přiděleno.
3/ Odcházím zpět na správní odbor, kde kde jsem poučen, jak napsat písemnou žádost o přidělení popisného čísla, neexistuje k tomu však příslušný formulář.
4/ Odcházím domů, kde vyhotovuji písemnou žádost.
5/ Přicházím na správní odbor, podávám zde řádnou písemnou žádost.
6/ Žádost je zaevidována úřednicí podateny a je přiděleno volné číslo jednací.
7/ Na základě čísla jednacího a doručení žádosti je vše zaevidováno na správním odboru do PC a je vydáno písemné úřední oznámení o přidělení popisného čísla.
8/ S oznámením odcházím zpět na stavební úřad, který je pověřen vydáním plechové tabulky.
9/ Na oznámení je vedoucím stavebního úřadu vyhotoveno písemné rozhodnutí o vydání tabulky a vyměřen příslušný poplatek za přidělení.
10/ Odcházím na pokladnu zaplatit správní poplatek, pokladna je zavřená.
11/ Odcházím na podatelnu zaplatit, nevyžaduji stvrzenku na 70,- Kč, na které netrvám.
12/ Odcházím na stavební úřad, do ruky dostávám krásnou červenou plechovou tabulku.
13/ Odcházím domů a upevňuji tabulku na nemovitost.
14/ Druhý den přijíždí poslíček úřadu a v nadepsané obálce mi předává vyplněnou stvrzenku, kterou jsem kvůli zjednodušení nežádal.
Navrhuji zjednodušený postup, který by vše urychlil a zaměstnal by jen jednoho úředníka:
1/ Při návštěvě stavebního úřadu jeho úřednice orazítkuje kolaudační rozhodnutí razítkem s nabytím právní moci. Přezkoumáním tohoto rozhodnutí sama zjistí, zda jde o novou stavbu, které je nutné přidělit číslo popisné. Pokud ano, nahlédne do PC evidencí, kde si zjistí, které číslo je další volné v pořadí a přímo na kolaudační rozhodnutí poznamená číslo, které se uděluje. Návštěvníka se zeptá, zda si přeje i tradiční plechovou tabulku, nebo zda si čísla koupí v obchodě sám. Podle odpovědi ano/ne buď sáhne/nesáhne do skříně pro tabulku (skříň nemusí být veliká, neboť za posledních šest let byla ve městě Stochov přidělena pouze 4 nová čísla popisná). Případné vydání tabulky opět zaznamená notickou přímo na kolaudační rozhodnutí, vyinkasuje 70,- Kč za poplatek a s návštěvníkem se rozloučí.
2/ Návštěvník odchází po 10 minutách domů a upevňuje tabulku na nemovitost
Mimochodem, pokud bude číst tyto řádky někdo z odpovědných osob, nechť mne kontaktuje. rád bych zveřejnil jeho názor.
Ve sjednaný den jsem navštívil Městský úřad Stochov, kde mi na stavebním odboru na pravomocné kolaudační rozhodnutí umístili vytoužené razítko, že zkolaudování nové stavby nabylo právní moci a účinnosti. Paní úřednici stavebního úřadu jsem však překvapil ústní žádostí o přidělení tradiční červené plechové smaltované tabulky s popisným číslem. Rozběhl se tím zajímavý kolotoč o mnoha úkonech, který zaměstnal 6 pracovníků úřadu a táhl se dva dny:
1/ Odcházím na správní odbor, kde mi sdělují přesný postup, vedoucí k získání tabulky.
2/ Odcházím na matriku úřadu, kde mi oznámí následující volné popisné číslo, které může být přiděleno.
3/ Odcházím zpět na správní odbor, kde kde jsem poučen, jak napsat písemnou žádost o přidělení popisného čísla, neexistuje k tomu však příslušný formulář.
4/ Odcházím domů, kde vyhotovuji písemnou žádost.
5/ Přicházím na správní odbor, podávám zde řádnou písemnou žádost.
6/ Žádost je zaevidována úřednicí podateny a je přiděleno volné číslo jednací.
7/ Na základě čísla jednacího a doručení žádosti je vše zaevidováno na správním odboru do PC a je vydáno písemné úřední oznámení o přidělení popisného čísla.
8/ S oznámením odcházím zpět na stavební úřad, který je pověřen vydáním plechové tabulky.
9/ Na oznámení je vedoucím stavebního úřadu vyhotoveno písemné rozhodnutí o vydání tabulky a vyměřen příslušný poplatek za přidělení.
10/ Odcházím na pokladnu zaplatit správní poplatek, pokladna je zavřená.
11/ Odcházím na podatelnu zaplatit, nevyžaduji stvrzenku na 70,- Kč, na které netrvám.
12/ Odcházím na stavební úřad, do ruky dostávám krásnou červenou plechovou tabulku.
13/ Odcházím domů a upevňuji tabulku na nemovitost.
14/ Druhý den přijíždí poslíček úřadu a v nadepsané obálce mi předává vyplněnou stvrzenku, kterou jsem kvůli zjednodušení nežádal.
Navrhuji zjednodušený postup, který by vše urychlil a zaměstnal by jen jednoho úředníka:
1/ Při návštěvě stavebního úřadu jeho úřednice orazítkuje kolaudační rozhodnutí razítkem s nabytím právní moci. Přezkoumáním tohoto rozhodnutí sama zjistí, zda jde o novou stavbu, které je nutné přidělit číslo popisné. Pokud ano, nahlédne do PC evidencí, kde si zjistí, které číslo je další volné v pořadí a přímo na kolaudační rozhodnutí poznamená číslo, které se uděluje. Návštěvníka se zeptá, zda si přeje i tradiční plechovou tabulku, nebo zda si čísla koupí v obchodě sám. Podle odpovědi ano/ne buď sáhne/nesáhne do skříně pro tabulku (skříň nemusí být veliká, neboť za posledních šest let byla ve městě Stochov přidělena pouze 4 nová čísla popisná). Případné vydání tabulky opět zaznamená notickou přímo na kolaudační rozhodnutí, vyinkasuje 70,- Kč za poplatek a s návštěvníkem se rozloučí.
2/ Návštěvník odchází po 10 minutách domů a upevňuje tabulku na nemovitost
Mimochodem, pokud bude číst tyto řádky někdo z odpovědných osob, nechť mne kontaktuje. rád bych zveřejnil jeho názor.
Pan J.V. se zase se mnou podělil o jinou zkušenost:
Vyprovokován Vaší dnešní glosou posílám svou včerejší zkušenost s akcí
Kryštof II: za včerejšek jsem najel více než 800 km, neboť jsem byl nucen
jet z Prahy do Ostravy a zpět. Za celou dobu jsem potkal 2 (slovy dvě)
policejní hlídky.... První z nich v obci, do které se sjíždí z prudkého
kopce - tam se dá očekávat výběr mnoha pokut a vsadil bych se, že tam
"chytaj", i když žádná akce neprobíhá. Druhá z nich uzavřela celý jeden pruh
dálnice. Prostě máte najednou na dálnici omezenou rychlost postupně na 120,
100 a 80 km, takže předpokládáte, že se jedná o nějakou opravu na dálnici.
Nic takového. Je to prostě jen "vychytralá léčka" naší dopravní policie.
Jaké kolizní situace vznikají na dálnici před každou takovou uzavírkou
nemusím snad psát... To není léčka, to je prostě buzerace....
Vyprovokován Vaší dnešní glosou posílám svou včerejší zkušenost s akcí
Kryštof II: za včerejšek jsem najel více než 800 km, neboť jsem byl nucen
jet z Prahy do Ostravy a zpět. Za celou dobu jsem potkal 2 (slovy dvě)
policejní hlídky.... První z nich v obci, do které se sjíždí z prudkého
kopce - tam se dá očekávat výběr mnoha pokut a vsadil bych se, že tam
"chytaj", i když žádná akce neprobíhá. Druhá z nich uzavřela celý jeden pruh
dálnice. Prostě máte najednou na dálnici omezenou rychlost postupně na 120,
100 a 80 km, takže předpokládáte, že se jedná o nějakou opravu na dálnici.
Nic takového. Je to prostě jen "vychytralá léčka" naší dopravní policie.
Jaké kolizní situace vznikají na dálnici před každou takovou uzavírkou
nemusím snad psát... To není léčka, to je prostě buzerace....
A dnešní Rochefoucauld: Kdo opravdu chce, může.