ČTVRTEČNÍ GLOSY

Miroslava Macka
Stanislav Gross opět chystá velké cirkusové představení - stovky policejních služeben se přemístí za zločinci na nejnebezpečnější místa republiky, neboť dle ministra "to, jak byly stanice rozmístěny před deseti lety, neodpovídá lokalitám, v nichž se dnes odehrává nejvíce zločinů".
Podle této logiky se zřejmě budou muset služebny stěhovat rok co rok, neboť kde bere Velký šéf jistotu, že se zločinci logicky nepřestěhují tam, kde policie nebude?
Ale hlavně: při možnostech dnešní spojovací techniky a sítí nevidím velký problém v současném umístění služeben, ale v něčem zcela jiném, co tak dokonale popsala předválečná majitelka bordelu jednomu soudruhovi, sledujíc koncem šedesátých let jeho usilovnou práci na Šikově nové ekonomické soustavě: Když u nás byly zákazníci nespokojeni, vyházely se kurvy, ale postelema, to se u nás nešoupalo.
A tak lze jen chválit ministrovo rozhodnutí, že razantně ubude velitelských míst a přibyde hlídkujících policistů v ulicích. Opět se však do duše vkrádá otázka: a to tam měl Standa doteď tolik zbytečných velitelů, aniž s tím léta něco dělal?
Jaroslav Míl, šéf ČEZu, to má jisté: bude vykopnut. Důvody budou uváděny všeliké, ale buďte si jisti, že ten hlavní ne: Špidla a jeho gang potřebují další prebendu pro nějakého toho kamarádíčka. Nechme se překvapit, kdo to bude.
Pokud by měl existovat výrok, za který by politik měl okamžitě vypadnout z funkce, neboť svědčí o jeho totálním zblbnutí, pak je to výrok čerstvého vicepremiéra a ministra financí Sobotky v dnešním Právu: FUNKCE JE DOKLADEM, ŽE REFORMA EXISTUJE.
Ministerstvo vnitra vyplatí muži, který byl před čtyřmi lety při silniční kontrole napaden policistou, odškodné ve výši 127 tisíc korun.
Prosím vás, páni novináři, pohlídejte, že tyto peníze ve finále zaplatí policista Truksa, který muže bezdůvodně zbil, a ne, jak je již tradicí, my všichni. A také se zeptejte, kdo uhradí soudní výdaje.
Chválím ministerstvo životního prostředí, že odsouhlasilo plán na zbudování tunelu pod Červenohorským sedlem v Jeseníkách, neboť bez tohoto dopravního řešení by byl tento region odsouzen k dlouhodobému živoření.
Protestující zelené pak prosím, ať se přestěhují namísto současných obyvatel na Jesenicko, neboť jak připomněl Daily Telegraf Charliemu Chaplinovi, když v roce 1950 vystupoval na londýnském letišti z Dakoty a zdravil lidi slovy "I am a communist": Je jednoduché být komunistou, když člověk pracuje v Americe a žije ve Švýcarsku.
Zajímavý námět jsem dostal od jednoho ze svých čtenářů, pana Kubašty. Zde je:
Oznámení orgánům činným v trestním řízení o spáchání trestného činu praní špinavých peněz.
Jména pachatelů: Vladimír Špidla, Josef Škromach, Stanislav Gross, Jiří Sobotka a další vládní činitelé, včetně ministerských úředníků, kteří v míře větší než 50 procent bezostyšně, pomocí svých organizovaných berních pochopů, kradou občanům peníze z kapes a ty potom v rámci falešné a donucovací solidarity přerozdělují na fantasmagorické socialistické projekty, zasypávají s nimi černé díry, či z nich vyplácejí nezasloužené odměny a požitky. Veškeré tyto prostředky pochází z trestné činnosti loupeže, tudíž se jedná dle nové právní úpravy o praní špinavých peněz.
Moje poznámka: Bohužel to není tak úplná sranda.
Opět nikoliv tak zcela veselé naučení pro české zdravotníky, byť se takové na první pohled zdá, tentokrát ze slavného románu Gabriela Chevalliera Zvonokosy, a to o zákoutích mediciny: Doktor Funebral provozoval medicinu s fatalismem, který iniciativu i starost o výsledky léčení ponechával přírodě. K této metodě dospěl definitivně po patnáctiletých zkušenostech a statistikách. Dokud byl mlád, dopouštěl se doktor Funebral se zdravím tělesným stejného omylu jako farář Calaba, dokud byl mlád, se zdravím duševním: chtěl ho dosahovat horlivostí. Útočil na nemoc odvážnými důmyslně vyspekulovanými diagnosami a prudkými therapeutickými protiofensivami. Při této metodě míval u vážných případů třiadvacet procent úmrtí, ale toto vysoké procento rychle kleslo na devět, jakmile se rozhodl přidržovat metody, která nemoc prostě jen zjišťuje a kterou se všeobecně řídili jeho kolegové v okolí.
Pavel Kosorin mi poslal hezký aforismus, velice se hodící (nejen) na současnou snahu vlády zaplácnout díry v doposud socialistickém zdravotnictví: Když jste na útěku, je pozdě začít s joggingem.
A Rochefoucauld?
Přiznáváme se k malým chybám jen proto, aby vzniklo přesvědčení, že nemáme velké.