PÁTEČNÍ GLOSY

Klasickou ukázkou pseudointelektuálních žvástů bylo vystoupení Jakuba Patočky ve včerejším Radiuožurnálu, kde diskutoval spolu s Ondřejem Neffem ke 2. výročí útoku na New York na téma světového terorismu.
Jeden příklad za všechny, v němž Patočka mluvil o více proudech v americké politice a použil následující přirovnání: Kissingerova imperiální politika versus Kennedyova ochrana svobody.
Ondřej Neff se sice snažil tomuto a mnoha dalším blábolům věcně a tvrdě oponovat, ale většinu diskuse jen spolu s posluchači trpěl a trpěl....

Je zajímavé poslouchat parlamentní věrozvěsty víry v nezávislost poslanců na stranických sekretariátech, kteří v době opoziční smlouvy nenechávali na poslancích, loyálních k politické straně, jejíž zásluhou se stali politiky, nit suchou, jak dnes stejnými ústy nadávají na ty senátory US -DEU, kteří nedrží vládní basu a nehlasují pro veškeré ( i ty přiblblé) vládní návrhy. Pozoruhodné.

Kdyby se na otřesný případ vraždy švédské ministryně zahraničí Anny Lindhové použila klasická otázka "cui bono?", pak by ji musel zavraždit příznivec přijetí eura Švédskem, neboť nelze pochybovat o tom, že násilná smrt populární političky a velké zastánkyně eura mnoho lidí vyprovokuje k tomu, aby šli k referendu a hlasováním pro přijetí eura jí tak vzdali čest.
Doufejme jen, že to tak není, neboť podobná politická praktika by velmi sváděla k rychlému rozšíření.

A citát na dnešek? Z Ďáblova slovníku Ambrose Bierceho:
Chudák - člověk, který spoléhal na pomoc svých přátel.