PÁTEČNÍ GLOSY

Miroslava Macka
A tak jsme se včera, v den výročí sovětské okupace Československa, mimo jiné dozvídali od soudruhů starých, starších i mladších, kterak všichni byli naivní, když vstupovali do KSČ, aby ji zreformovali zevnitř a konečně tady mohl vzniknout demokratický pluralitní systém, po kterém tak toužili.
Kam zmizely ty desetitisíce komoušů, kteří nalezli do strany kvůli touhy po moci, kariéře a hlavně plnějším korytě, je mi záhadou.
Leckdo si také stěžoval na to, že "pražské jaro" a srpen 68 už mladé generaci nic neříká. Ponaučení by si mladá generace ze srpna 68 ovšem vzít měla, hlavně to zásadní, týkající se komunistů skalních i reformních, s "lidskou tváří" či jakýchkoliv dnešních, modernělevicových: vlk může změnit kůži, nikoliv však povahu.
Premiér Špidla se konečně pustí do řešení něčeho, co trápí většinu obyvatel Česka: Česko bude "efektivním zprostředkovatelem" jednání se Severní Koreou.
Silně mi to připomnělo Werichova slova: Moje žena rozhoduje o takových prkotinách jako za co utratíme peníze, kam pojedeme na dovolenou, kdežto já rozhoduju o tom zásadním, třeba o našem vztahu s Tajvanem.
Třeba by se soudruh premiér mohl věnovat jedné z prkotin, dluhům nemocnic, které v nich stát, coby jejich zřizovatel, způsobil a které teď odmítá krajům, kterým nemocnice předal, zaplatit. A hlavně se pustit do reformy zdravotnictví, která by zamezila vytváření dluhů dalších. Jenomže chtějte něco takového po předsedovi politické strany, jejíž ideály a politika stojí a padají s žitím na dluh.
OscarWilde: Je to příšerné. Lidé dnes říkají o člověku za jeho zády věci, které jsou absolutně pravdivé.