ÚTERNÍ GLOSY

Ministři se nemohou shodnout, ve kterém resortu kolik peněz seškrtat a tak odkládají definitivní rozhodnutí z týdne na týden a ze dne na den. Mezitím premiér Špidla vsadil na permanentní masáž politických gremií, poslanců a ministrů vyhrožováním demisí a předčasnými volbami, tedy ztrátou koryt, nebude-li koalice jednotná jako Národní fronta.
Navrhuji soudruhu premiérovi jiné řešení: rozhodně neškrtat ve školství, vědě, výzkumu, zdravotnictví, armádě, zemědělství, prostě neškrtat nikde a na tiskovce oznámit, že se podařilo dojít k dohodě o nezbytných škrtech. Vzhledem k nedodržování slibů touto vládou a vzhledem k totální fiktivnosti rozpočtů si toho nikdo ani nevšimne a hlavně, bude to úplně, ale zcela jedno.

Nechápu, proč včera demonstrující odboráři pískali a nenávistně pokřikovali na premiéra Špidlu. Vždyť to byl právě on, kdo jim v době nedávné přidal peníze na dluh, tedy peníze, které v žádném případě neměli dostat.
A strašně moc mne mrzí, že televizní reportéři nechodili mezi demonstrujícími odboráři a neptali se jich, zda tyto peníze navíc alespoň investovali do svého vzdělání, vzdělání svých dětí, do úspor na stáří a nebo, zda je projedli a prodovolenkovali.

Pranic si nemyslím, že souzený Srba je běloskvoucí neviňátko, přesto mi nesedí a nesedí, že by opravdu plánoval zavraždění novinářky Slonkové, a to navíc tak příšerně zpatlaným způsobem a s tak prapodivnými typy.
Spíše mně připadá, že šlo o záminku k obvinění, domovní prohlídce a k získání důkazů o jiné trestné činnosti.
Srbova obhajoba je pak celá postavena na tom, že korunní svědkyně Tomšovicová je chorobně lhavá osoba. Znalec obžaloby však u ní žádnou lhavost neobjevil: "Když chce, dokáže mluvit pravdu", prohlásil kategoricky.
No jo, ale chce?

A dnešní citát z Wildea, hodící se k vládním tahanicím o rozpočet?
Člověk dnes musí mít nějaké zaměstnání. Kdybych neměl dluhy, neměl bych o čem přemýšlet.