PÁTEČNÍ GLOSY

Není větší lži než vládní tvrzení, že převedení téměř všech služeb z 5% zdanění do 22% zdanění, tedy skokový nárůst o 17%, je vynucen "harmonizací českého práva s legislativou Evropské unie".
EU se totiž snaží o sjednocení DPH do jediné sazby a doporučuje proto členským zemím postupné sbližování sazeb. Což je opatření, které může být vzhledem k celkovému daňovému zatížení neutrální, nebo může daně zvýšit, ale také snížit.
Kdyby u nás nevládla rozhazovačná socialistická vláda, dovedl bych si představit postupné ( to slovo podtrhuji) sbližování dvou sazeb DPH až do splynutí na solidní úrovni 10%.
Tato vláda ovšem celkové daňové zatížení zvyšuje, a to v době, kdy i socialistické vlády v Evropě přišly na to, že tato cesta k oživení ekonomiky a k prosperitě nevede, a ještě má tu drzost zastírat to odkazem na "vynucenou harmonizaci".

No konečně! Stát se nakonec praštil přes (naši) kapsu a "účelně" využil peníze: na každé matrice ve státě mohou občané nahlédnout do 5000 stránek přístupové smlouvy Česka k EU. Jde o krátký text smlouvy a tisíce stran technikálií o výjímkách, úlevách, závazcích a změnách, takže každý občan má konečně možnost vzít si čtrnáct dnů dovolené a důkladně se před referendem seznámit s tím, do čeho leze.
Ale i vládě asi došlo, že je to pitomost a plýtvání penězi, a tak nám ještě jednomu každému pošle do poštovní schránky stručný "výcuc" z tohoto byrokratického veledíla. Že vyzní pozitivně až pochvalně, o tom nepochybujte.

V roce 2000 policie legálně, tedy s povolením soudu odposlouchávala 341 telefonů, celníci pak 271 telefonů. Vloni už policie ovšem odposlouchávala 9452 telefonů a celníci 563, takže jde o nárůst o zhruba 1600 procent. A to nikdo nespočítá odposlechy všech možných rozvědek a kontrarozvěděk, které maličké Česko má.
Osobně to vyřeším jednoduše: na počátku každého telefonického hovoru slušně pozdravím Vladimíra Iljiče a popřeju mu hodně zdraví, zvláště ať si nezničí zrak při čtení přepisů odposlechů.

Nedivím se, že prezident Klaus navrhl ministra spravedlnosti Rychetského za ústavního soudce. Dobře si totiž vzpomínám, že V. Klaus, sám člověk s téměř nulovým právním myšlením a cítěním, na jedné straně právníky, a zvláště ty ve vládě, neměl rád, neboť mu komplikovali život, na druhé straně ty schopné až všehoschopné obdivoval, neboť je v přirozenosti člověka nenávidět a zároveň obdivovat toho, kdo umí něco, co my ne.
Že přitom nepřihlédá k jiným kvalitám a hlavně nekvalitám, je také běžné.
A nebo, že by šlo o splátku za hlas v prezidentských volbách?

Tentýž Rychetský, léta ve vládě, se v dnešním rozhovoru v Lidovkách opět tváří, když se mu to hodí, jako opoziční politik. Jinak by nevypustil z úst větu, že "za pět let, co jsem ve vládě, musím říct, že hodnotné a hodnověrné výstupy z této zpravodajské služby ( má na mysli BIS), které by efektivně pomáhaly politice státu, zatím nepřicházejí."
Kdo jiný, ksakru, než vládní politikové, to však může změnit? Na dlouhé lokty jen občané, kteří v příštích volbách takové politiky vykopou z vlády. To už však někteří politikové budou u jiných koryt, kam na ně voliči nedosáhnou.