ČTVRTEČNÍ GLOSY

Po volbách v roce 1998, kdy se vlády ujímala ČSSD, jsem prohlásil, že voliči dali sociální demokracii příležitost historicky se znemožnit. Nestalo se, neboť Miloš Zeman měl přece jen trochu svázané ruce opoziční smlouvou, takže nemohl uskutečnit ty nejhorší plánované levičácké příšernosti, dále pak uplácel miliardami na dluh k uplácení vždy ochotné občany, hlavně však spousta tehdejšího vládního neumětelství, břídilství a podivností nejen při státních zakázkách vychází najevo až dnes, se značným zpožděním.
Vladimír Špidla ovšem převzal od Zemana štafetový kolík i s touto příležitostí a opravdu se činí, aby moji tehdejší prognózu bezezbytku naplnil.

Ale nesuďte jej zase moc přísně. Vždyť než se člověk každý den prokousá záznamy (vždy samozřejmě striktně zákonných) odposlechů, je pracovní den téměř u konce. A vědění je přece moc. Zvláště, když na někoho moc víte.

Dětské nemocnici v Motole, jedné z největších na světě, hrozí zavření, neboť je v havarijním stavu. Nedivte se, třicet let se do ní neinvestovalo.
Kupodivu nehrozí zavření těm, kteří měli po těch třicet let hospodaření této nemocnice na starosti. Neboť měli znát již od školky říkadlo o sedláku Jírovi, který nevyměnil tašku na střeše a ta mu za čas spadla na hlavu - za solidní správu majetku byli přece také placeni.

Odboráři, stávkující dnes v Ostravě, mají jednoduchý a jasný názor: Všichni ekonomové se mýlí. Současné socialistické rozmařilé hospodaření s veřejnými prostředky je záhodno a možno ponechat. A aby to nebylo na dluh, ať to zaplatí všichni ostatní, jen ne my.

Ministryně Součková chce zestátnit Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, připravila totiž novelu zákona, která by dala zástupcům státu v její dozorčí radě právo veta.
O zestátnění samozřejmě nemluví, opisuje je půvabným výrazem "posílení odpovědnosti státu".
Myslím, že je nejvyšší čas oprášit staré, výstižné německé slovo "treuhand".

Protože vtipnosti a elegance, zvláště té ducha, kolem sebe v poslední době příliš nevidíme, obrátil jsem se ke klasikům, a to konkrétně k Oscaru Wildeovi, a dovolím si Vám denně nabídnout některé z jeho postřehů.
Snad Vás potěší tak jako mne:
Ve společnosti je jediná třída, která myslí na peníze více než bohatí - a to jsou chudí.
A ještě jeden:
Třicetpět let je velmi atraktivní věk. Londýnská společnost oplývá ženami velmi vysokého věku, kterým je dle jejich vlastního rozhodnutí stále pětatřicet.
Příkladem budiž Lady Dumbletonová. Pokud vím, je jí pětatřicet již od doby, co jí bylo čtyřicet, a to už je pěkná řádka let.
A do třetice všeho dobrého:
Nikdy nemluvte s despektem o vysoké společnosti. To dělají jen lidé, kteří se do ní nemohou dostat.