PONDĚLNÍ GLOSY

Miroslava Macka:
Tak kde, ksakru, jsou ty desetitisíce ochránců demokracie z řad intelektuálů, kteří kdysi plnili Václavák, neboť podle nich bylo nebezpečí, že politikové začnou ovlivňovat Českou televizi? Kde jsou dnes, kdy existují informace ze spolehlivého vládního zdroje, že pokud Nova "zklidní" protivládní tón zpravodajství a publicistiky, nebude vláda usilovat o to, že by jí sebrala licenci? Lze si snad představit větší politický nátlak?
Jenže je klid po pěšině. Zkuste se zamyslet proč.
Napadení psychiatra pacientem a zvláště brutalita tohoto případu vyvolaly zvláště v lékařské veřejnosti vášně, v nichž jako obvykle při tak vysoké míře emocí) chybí racio.
Proto také prvním návrhem, kterak se s tímto problémem vypořádat, je ryze administrativní návrh, aby lékař při výkonu povolání měl statut veřejného činitele.
Jak by to pomohlo, nechápu.
Jediné řešení vidím v každodenní nevděčné mravenčí práci, spočívající v tom, že se vynasnažíme efektivně potlačovat všechny projevy agresivity, veškerý vandalismus, veškeré násilné protesty a veškerou adoraci násilí v mediích, neboť jen tak pomaloučku polehoučku můžeme snížit hladinu agresivity ve společnosti.
Agresivitu psychicky nemocných pak může snížit jedině vysoce kvalitní práce lékařů, psychiatrů zvláště.
Policie navrhla obžalovat švagrovou exprezidenta Havla Dagmar Havlovou, neboť odmítá spolupracovat se správcem konkurzní podstaty zkrachovalé společnosti C.H.R, dceřinné společnosti Chemapolu, která zaplatila tehdejšímu prezidentovi Havlovi za polovinu Lucerny 200 milionů korun, aby ji za dva roky prodala Havlové za milionů 155.
Správce konkurzní podstaty proto zavzal půlku Lucerny do konkurzní podstaty, neboť dle jeho slov šlo o prodej nevýhodný a protizákonný, neboť "je otázkou, zda za 24 měsíců mohla klesnout cena této nemovitosti o 55 milionů.
Vidím věc jinak: zcela nereálná a velmi výhodná byla naopak cena 200 milionů korun za půlku velmi zchátralé a investičně velmi nákladné Lucerny. Ba ani cena 155 milionů nebyla cenou tržní - Havlová by ji jistě také nezaplatila v hotovosti, zaplatila ji ve skutečnostmi pohledávkami za společností C.H.R., které nakoupila za nižší, tržní cenu.
Jedinou otázkou tedy zůstává, proč či za co Chemapol zaplatil prezidentu Havlovi za půlku Lucerny tak přemrštěnou cenu.
Čas od času jsem míval spor s Václavem Klausem, neboť jsem v případě, že jsem měl musel či měl být v době konání nějaké schůze či porady vedení ODS na zcela jiném místě, navrhoval svoji "videoúčast". Václav Klaus jako správný konzervativec a tradicionalista takovou možnost neuznával, já jako liberál a příznivec pokroku jsem zase nechápal, proč musí být u jednání mimo obsahu mé hlavy i moje tělo.
Proto nevěřícně kroutím hlavou nad "párováním" ve sněmovně, nad nutností být při hlasování fyzicky přítomen, když moderní technika umožňuje bezproblémové vyjádření názoru z téměř kteréhokoliv konce světa. A totéž, mimochodem, platí i pro volby.
Zřejmě platí zákon, který jsme objevil za svého působení ve Federálním shromáždění: čím logičtější návrh, tím menší šance na jeho přijetí Parlamentem.
Inventuru svého vládnutí provedla vláda - a světe div se, tato inventura dopadla pro vládu dobře. Ještě štěstí, že konečnou inventuru vlády provádějí voliči.
Teprve při této inventuře jsem si však uvědomil, jaké ptákoviny také vládní prohlášení obsahovalo. Jeden příklad za všechny: narovnání rozdílů mezi zdravotními pojišťovnami.
Položte si totiž otázku, k čemu je "pojišťovací" systém, který pranic neužívá pojišťovací matematiku a v němž jsou všechny pojišťovny stejné.
Jako každé pondělí Vás upozorňuji na další mé texty, které vyjdou zítra v Lidovkách, tentokrát o "prohlédnutí" ministra financí Sobotky, o zklamaných nadějích a svobodných matkách.