ČTVRTEČNÍ GLOSY

Miroslava Macka:
Jak při slovech Vladimíra Špidly, tak při slovech Václava Klause , která pronesli v Athénách při podpisu smlouvy Česka a dalších států s Evropskou unií jsem se smutně pochechtával.
Vladimír Špidla totiž mimo jiné pronesl: "Dnešní den je počátkem nové kapitoly dějin, v níž už budoucnost bude vždy pevně v našich rukou", což je lež jako věž, neboť v toku času budou o naší budoucnosti více a více rozhodovat jiní, mnohem velmocenštější páni, Václav Klaus pak řekl: "Stáváme se součástí snů mnoha Evropanů o otevřené Evropě bez železných opon a jiných blokací svobodného pohybu lidí, myšlenek, zboží, peněz", přičemž zapomněl dodat, že tento sen se nikdy nenaplní, neboť ke svobodnému obchodu bude muset naše zboží předem splňovat desítky a stovky byrokratických náležitostí a obchod či živnost v cizině si také svobodně neotevřete, pokud nevyznáváte Marxova slova, že svoboda je poznaná nutnost, neboť nutnost bumáček a razítek zůstane a Václav Klaus to zatraceně dobře ví.
A namlouvání si, kterak po vstupu do EU budeme moci efektivně ovlivňovat debatu o její podobě, jsou také jen jablíčka zvaná těšínská, neboť nebude-li EU existovat v podobě vyhovující velmocím, nebude existovat vůbec. A to, co vyhovuje velmocím, vyhovuje malým státům jen zřídka. Stačí se podívat do historie.
Ministr spravedlnosti Rychetský by namísto zbytečného strašení poslanců, že nepřijmou-li jeho nově připravený soudcovský zákon, hrozí soudům kolaps, měl zasednout do škamen a spolu s legislativní radou vlády a zákonodárci studovat a studovat. Soudcovský zákon, který připravil a který byl schválen vloni v rámci velké reformy justice Ústavní soud totiž v mnoha ohledech napadl a zrušil většinu jeho ustanovení.
Kdyby tak kvalitně jako soudruh Rychetský zapracoval jeho lékař, asi by jej těžko mohl kdykoliv léčit znovu a s vysokou pravděpodobností by měl na krku oprávněnou žalobu. Ve vládě a parlamentu to tak, bohužel, nechodí.A co je nejhorší: zdá se, že nikomu ani moc nevadí, že za jeho daně někdo odvádí tak mizernou práci.
Ve světě se rozmáhá nový způsob podnikání:investor zainvestuje v Česku něco peněz, pak nechá chvíli pracovat místní parlament, vládu a úředníky, načež v mimosoudním vyrovnání či arbitráži vydělá násobky investice a to téměř bez rizika. Konkurence na tomto poli podnikání ovšem rychle narůstá, neboť informace o neschopnosti parlamentu, vlády a úřednictva a neschopnosti občanů vykopnout neschopné z funkcí se šíří rychlostí světla.