SOBOTNÍ GLOSY

Miroslava Macka:
Když tak poslouchám různé české politiky i nepolitiky, zvané do různých rozhlasových a televizních pořadů, nabývám z jejich vyjádření k válce v Iráku stále silnějšího dojmu, že nikomu z nich by vlastě tato válka tolik nevadila, včetně obětí mezi civilisty i vojáky obou stran, pokud by ovšem probíhala s mandátem OSN.
Proč to?
Se širokým posvěcením "seshora" lidé najednou nemusejí vyjadřovat ( ba ani mít) vlastní názor, osobní postoj, a tak rázem stádně otupí. Vždyť odpovědnost za všechny negativní stránky činu se stává kolektivní, tedy nulová. My nic - to OSN.
A neplatí to, bohužel, zdaleka jen pro současnou válku v Iráku. Věty typu my nic, to Vůdce, my nic, to komouši,se táhnou historií jako červená nit.
Vladimír Iljič Špidla může být sebeodhodlanější ve svém úsilí "posílit koaliční princip ve vládě" ( čti: částečně uchlácholit svoje kritiky ziskem dalších ministerských křesel s vyšlapanými chodníčky k veřejným prostředkům) pro ČSSD, na úkor koaličních partnerů.
K takovému výsledku totiž musejí být v tomto případě tři odhodlaní, vedle ČSSD též KDU - ČSL a US.
A bude velice, převelice zajímavé sledovat, jak na tuto snahu (podpořenou i Grossem) zareagují koaliční partneři socialistů. Lidovci na svých pašalících ( baronátech, říká V.I.Špidla), zvláště na těch, které mají pro bratry a sestry dost peněz na rozdávání, historicky nesmírně lpějí a pro US by ztráta dalšího vlivu ve vládě jen dále prohloubila tendence přestat podporovat levicocou vládu, neboť jedinou užívanou omluvou dosud bylo vyvažování, korigování, Špidlovy levicové politiky.
Zda převládne mínění, že lepší vrabec v hrsti než holub na střeše, tedy lepší jistý, byť menší počet pašalíků než nejistá budoucnost, pravděpodobně ( a pro US téměř jistě) s pašalíky žádnými,se uvidí. Zatím bych to tipoval tak půl na půl.
Je tu ovšem ještě jedno velmi pravděpodobné řešení: po sjezdu sice Špidla zkusí s koaličními partnery jednat, ale po krátké době s přepadlými a špatně oholenými tvářemi umrlým hlasem oznámí, že partneři o tom jaksi nechtějí ani slyšet - a tím to pěkně po česku, do ztracena, skončí.