STŘEDEČNÍ GLOSY

Miroslava Macka:
Summit, summit, summit, někoho snad zabít, říkám si při ranním listování novinami, neboť jsou monotematické jako před léty Rudé právo v předvečer Stalinových narozenin. A tak jediným douškem vody živé je text z v Praze vycházejícího čtrnáctidenníku The Prague Pill, napodobující rukou psaný vzkaz Pražanů účastníkům summitu:

Milé NATO,
jídlo je v lednici a čisté povlečení ve skříni. Nepij vodu. Prostituce je legální. Dávej si pozor na anarchisty. Hodně štěstí při tom vašem zasedání. Nashle za dva dny,
Tvoje Praha
P.S. Nezapomeň, prosím, nakrmit kočku.
Moc by mne zajímaly celkové náklady na toto pražské zasedání, samozřejmě včetně nákladů v jednotlivých zemích účastníků - a říkám si, že takto může hospodařit opravdu jen firma nebo instituce, která žije z "měkkých" cizích peněz, tedy z daní. Solidní hospodář by byl totiž schopen uspořádat takové setkání se zcela stejným výsledkem za zlomek ceny. A bez zcela zbytečného humbuku.
Červené neónové srdce, planoucí z lešení svatojiřské baziliky na Pražském hradě, mně ani nepopuzuje, ani nenadchává, je mi v podstatě lhostejné.
Co by mi však nebylo lhostejné by byla skutečnost, že si pan prezident nepořídil tuto kratochvíli ze svého, ale z rozpočtu Hradu, tedy z peněz daňových poplatníků, včetně peněz mých.
Hlídací psi demokracie, zkuste se zeptat v Prezidentské kanceláři kolik ten špás stál ( návrh, realizace, montáž, provoz, demontáž), hlavně se však zeptejte, kdo to zaplatí. A nenechte se odbýt nějakou vyhýbavou odpovědí, neboť lidé dozajista mají právo vědět, co se děje s posledním haléřem jejich daní.