NEDĚLNÍ GLOSY

Miroslava Macka:

To, že 17.listopadu 1989 nezačala žádná revoluce, ale poslední trapné záškuby umírajícího systému, do kterého si lidé už konečně dovolili kopnout, dokazuje více než dobře fakt, že 17. listopad se nestal v myslích většiny lidí žádným předělem, žádným dnem revoluce, žádným svátkem, ba v myslích mnohých stále spočívá coby Mezinárodní den studenstva a nic víc.
Je to jistě také způsobeno tím, že spousta lidí měla o přicházející době zcela idealistické, zkreslené představy, vycházející mnohem více z jejich zbožných přání než z reality. Jinak řečeno, většina lidí si představovala, že namísto neschopných bolševiků nastoupí jiní, lepší a bez toho, aby se na jejich vlastním způsobu života, míře odpovědnosti, vztahu k práci a ignoraci správy věcí veřejných cokoliv změnilo, záhy budeme žít v bezproblémovém rohu hojnosti. Jiní, více intelektuálně zaměření, si zase namlouvali, že zmizením vedoucí úlohy KSČ se jako mávnutím kouzelného proutku stane celá republika jakýmsi "filmovým klubem", plným špičkové kultury, v níž budou hrát nezanedbatelnou roli - a byli pak nemile překvapeni rychle projevenou, přirozenou, "nováckou" mentalitou většiny.
Prostě - není nic horšího než zklamané naděje, byť by to byly, jako v tomto případě, většinou naděje falešné a tudíž marné.
Ještě štěstí, že dorůstá generace, která byla v roce 1989 příliš mladá a nebo vůbec nebyla na světě, generace bez zklamaných nadějí a tudíž generace většinově nefňukající, nesentimentální, kupředu hledící.
Už se docela těším, až dospěje.

ODS dokonce zplodila v poklausovsko - potošenovském šoku malou českou Merklovou - Mirku Němcovou, která se též rozhodla kandidovat, neboť jí vyjádřilo podporu její místní sdružení - a dozajista (stejně jako Merklové z CDU) - nejeden poslanec. Ba i důvody podpory budou stejné jako u Merklové: pod kamufláží nepříliš výrazné ženy, na kterou přece jen ani media ani političtí protivníci nemohou střílet stejným kalibrem jak do chlapa, sami získat lví podíl na moci.
Všechno špatně.