NEDĚLNÍ GLOSY

Vítězství Vladimíra Železného hned v prvním kole senátních voleb pro mne přináší jednu jedinou podstatnou informaci, která je zároveň potvrzením toho, o čem jsem byl dávno přesvědčen: lidé většinou volí kandidáta ( alespoň v tomto případě, ale domnívám se, že jde o důkaz "pars pro toto"), o kterém jsou nejvíce přesvědčeni, že svým současným nebo očekávaným budoucím vlivem a kontakty "tam nahoře" uloupne pro jejich oblast a pro ně něco navíc, než by jinak - bez něho - získali. Že si to nemyslí o veličinách bývalých, nečerstvých, typu Schwarzenberka, Holíka a pod. je také zřejmé.
Shrnuto, podtrženo: ideálem českého voliče (alespoň toho, který přišel k volbám do senátu) je, bohužel, parlament složený nikoliv z kvalitních pracantů, kteří by vytvářeli co nejkvalitnější legislativu pro všechny, ale perlament, v němž je jejich silná figura, lobbyista, snažící se vytlouci " z vlády", " z Pražáků", "z těch k.... nahoře", (dosaďte si, co se u vás říká) co největší kus koláče pro tu kterou gubernii. Že na úkor gubernií ostatních, tedy vyváženého rozvoje celku, nikomu nevadí.
Tristní to pohled, a to bez ohledu na to, že mezi postupujícími do druhého kola jsou jistě výborní a vynikající jedinci. Záhy se ovšem přesvědčí, že mají-li v očích voličů takoví zůstat, jsou získané peníze na místní chodníky, můstek, tělocvičnu či nemocnici mnohem důležitější než sebekvalitnější práce na zákonech.

Jaké šance stát se senátorem má devatenáct kandidátů ODS, kteří postoupili do druhého kola? Ke hlasům z kola prvního lze připočítat část hlasů od voličů US - DEU, menší část hlasů nezávislých kandidátů a pranepatrnou část hlasů lidovců ( tam, kde se kandidáti těchto stran do druhého kola nedostali) a dále zhruba čtvrtinu hlasů nově příchozích (neboť účast bude cca o 1O% vyšší než v kole prvním). Jejich protikandidáti naopak mohou počítat s téměř všemi hlasy levice ( samozřejmě včetně lidovců) a částí hlasů US- DEU.
Takže teď je pravý okamžik na mobilizaci ve smyslu apelu na všechny nelevicově smýšlející lidi, aby netříštili již tak rozkliženou pravici, uvědomili si, že výhrady, které mohli léta mít k ODS, záhy mohou s novým vedením ODS rychle pominout, a že vítězným výsledkem senátních voleb posílená ODS může být nejlepším krystalizačním jádrem sjednocení pravice.
Neboť na straně jedné tříštit neúčastí ve volbách nebo svojí volbou pravicové síly a na druhé straně nadávat na roztříštěnou a tedy slabou pravici - což je vidět i na prvním kole těchto voleb - je jednáním nelogickým a hloupým. Proboha, vzpamatujte se!

Ivan Pilip to řekl jasně: v druhém kole podpoříme kandidáty lidovců, pak "nezávislé" kandidáty, pak některé socany a možná, možná i kandidáty ODS, komunisty však ne. Jaká to krásná ukázka osobního a stranického politikaření nadřazená snaze o integraci a posílení pravice.
Ale kdyby Pilip náhodou řekl něco jiného, infarktově by mě překvapil. Doufám jen, že mnozí členové Unie svobody ještě zcela nezpilipovatěli, aby ho poslechli. Neboť jim snad už došlo, ře Pilipovi nikdy nešlo, nejde a nepůjde o nic jiného než o osobní postavení a moc. Naštěstí to z něj trčí jako vidle z hnoje.