ČTVRTEČNÍ GLOSY

Miroslava Macka:
Vicepremiér Rychetský připravil císařsky nabubřelou novelu zákona o prebendách příštích bývalých prezidentů. Ministr spravedlnosti Rychetský se však proti ní postavil a navrhl ji okleštit. Doufám jen, že člen vlády Rychetský ji při projednávání ve vládě okleští ještě víc a senátor Rychetský, že ji pak zcela zamítne.
Jinak by byl nejvyšší čas vykleštit ( pardon, okleštit) i soudruha Rychetského, aby se nám z toho nezbláznil.
Hrubě nesouhlasím s Janem Macháčkem, respektive s titulkem jeho dnešního článku v MF Dnes, který zní "Vláda bez ekonomické vize". Jsem totiž přesvědčen, že každodenní politika této vlády vizi vytváří a tato vize není nic jiného než vize komunismu, o níž jsme se učili v padesátých letech ve škole: Každý podle svých možností, každému podle jeho potřeb. Jak ti mravenci ve špidlišti ( pardon, v mraveništi).
Projížděje dnes ráno Prahou, sledoval jsem, neboť jsem se pohyboval v líně se plazící koloně, spoustu billboardů s mně většinou známými tvářemi pražských kandidátů z různých politických stran a pročítal jsem jejich sliby na příští čtyři roky. A došel jsem ke geniálnímu řešení: kdybychom křížkováním zvolili všechny billboardové tváře, byla by Praha, pokud by dodrželi všichni své sliby(což naivně předpokládám) už za čtyři roky čistá, bezpečná, plná dostupných bytů, zeleně a kultury a chtělo by se nám tu moc žít.
Když se vlekoucí se kolona opět rozjela, vzpamatoval jsem se a realisticky jsem usoudil, že za čtyři roky bude Praha opět o něco výstavnější, i když většina novostaveb nebudou žádné skvosty, že nebude o moc bezpečnější než dnes, plná dostupných bytů a zeleně také nebude a kultury v ní bude pro každého, kdo po ní opravdu touží, dost a dost, stejně jako dnes. Prostě - klasická evropská metropole, ozvláštněná tím, že bolševikům naštěstí chronicky chyběly peníze na zbourání historických čtvrtí a oblastí a jejich nahrazení moderním betonem a panely, jak se jim to v pár městech ukázkově podařilo.
A tak to nejdůležitější, podle čeho bych se rozhodoval, kdybych volil v Praze, by byla moje důvěra ve volené, že budou s nemalými pražskými rozpočtovými penězi hospodařit tak, aby se jich na pitomosti, zbytečnosti a kšeftíky kamarádů utratilo co nejméně.