PONDĚLNÍ GLOSY

Miroslava Macka:

Vzkaz panu J. Berkovi z Krumlova a dalším s podobnými žádostmi: k jakémukoliv použití mých glos (s uvedením zdroje) máte můj souhlas.

Jsem rád, že v ODS začíná převládat názor, že není dobré volit nového předsedu z mnoha kandidátů, ale dohodnout se na jednom, tom nejvhodnějším, již před volbou. Oznámení hejtmana Petra Bendla, že nehodlá kandidovat na předsedu, ale místopředsedu, je jen podtržením tohoto názoru.
Také úvahy o funkci prvního místopředsedy jsou úvahy správným směrem, pokud ovšem tato funkce nebude funkcí navíc ke stávajícím místopředsednickým. Předseda, první místopředseda, dva místopředsedové, hlavní manažer a předsedové parlamentních klubů jeví se mi, při své sedmičlennosti, ideálním řešením vedení ODS.
A protože se začíná v ODS stále více mluvit o týmové práci vedení, začínám mít příjemný pocit, že ODS odchod V. Klause zvládne bez velkých otřesů.

ČSSD, KSČM i Koalice souhlasí s přímou volbou prezidenta ( jak by také ne, když z toho dělaly celá léta volební vábničku), zcela logicky však nevyhoví účelovému veletoči ODS a přímou volbu schválí až pro prezidentskou volbu příští. To už se jeví jako jisté.
Nedivím se jim, na jejich místě bych konal stejně.
V. Klaus si ovšem svým účelovým jednáním ( a media mu nemohla zlomyslně nepřipomenout jeho minulé ostré výroky proti přímé volbě prezidenta) cestu k budoucímu prezidentování velmi zkomplikoval.
Zbývá tedy, jak říká v dnešních Lidovkách Ondřej Neff, nějaká ta bruselská funkce, kde by byl velmi užitečný. Ovšem Klaus bruselským byrokratem - to už by bylo úplně k smíchu, neboť v politice dvojnásobně platí: vše, cokoliv řeknete, bude použito proti vám.

Jen pro záznam: před minulými volbami jsem na jednom setkání ODS nahlas vyslovil názor, že by V. Klaus měl již před volbami oznámit, že se i v případě vítězství ODS nebude ucházet o funkci předsedy vlády, ale předem navrhne někoho jako je Evžen Tošenovský a sám by pak měl oznámit, že bude usilovat o zvolení českým prezidentem.
Tehdejším jediným ohlasem bylo, že někteří členové ODS se začali na Tošenovského dívat poněkud nevraživěji.
Kdyby...to ovšem v politice neplatí.

Trestní oznámení na protikandidáta jako metoda předvolebního boje - tak se mi jeví fakt, že na bývalého pražského primátora Kasla podal někdo právě v tuto dobu trestní oznámení, že shrábl desetimilionový úplatek při privatizaci pražských vodáren a kanalizací. Že o výherci soutěže rozhodoval Fond národního majetku a nikoliv Kasl a že vítěz nabídl bezkonkurenčně nejvyšší cenu, není podstatné. Podstatné je očernit Kasla těsně před volbami přesně dle čecháčkovského hesla "Hoď jakoukoliv špínu, něco ulpí vždycky".
Pravděpodobnost, že trestní oznámení podal někdo z jeho politických protivníků je stoprocentní. Policie by v rámci fair play měla jeho jméno oznámit a pokud je oznámení anonymní, hodit je do koše.

V roce 1963, těsně před svojí smrtí, naplnil italský umělec Pietro Manzoni devadesát plechovek svými výkaly a obvyklým způsobem z nich nadělal konzervy. Nazval je "Moje vize".
V roce 2002 londýnská The Tate Gallery zakoupila (za státní peníze, tedy z daní občanů) jednu z těchto konzervovaných vizí v přepočtu za více než milion korun jako příští exponát.
Jak typické: za naše daně dostáváme od státu a jeho institucí většinou nechtěné sračky.