SOBOTNÍ GLOSY

Miroslava Macka:

Vzhledem k tomu, že příští prezident (pracovně mu říkám Pepa Pohavel) bude volen nikoliv přímo, ale postaru Parlamentem, nabývají listopadové senátní volby další dimenzi - jejich výsledek může jako jazýček na vahách rozhodnout o osobě příštího prezidenta. Mějme to u uren na paměti.

Na Turnovsku našli archeologové sídliště z mladší doby bronzové, které po povodni postavili jeho obyvatelé znovu. Nová stavení nebyla už zahloubená, ale postavená na kůlech (nákolích).
Při pohledu na televizní záběry z nedávno zaplavených oblastí, kde lidé budují nebo se chystají zbudovat svá obydlí opět na stejném místě a po staru, kladu si otázku, kdy lidstvo tak zblblo.

Jenom, proboha, nikdo nechtějte po Petře Buzkové, aby se vzdala politických funkcí jen proto, že byl její manžel Josef Kotrba obviněn ze zatím velmi nejasného trestného činu. Ba dokonce byste něco takového neměli chtít ani po politikovi, který je obviněn sám.
Neboť vznikla-li by v Česku zvyklost, že obviněný politik nebo politik, z jehož příbuzenstva či okolí je někdo obviněn, musí odejít, vládla by nám tady velmi efektivně jen a jedině policie a státní zastupitelství, tedy síly, které je ovládají.
A to by byl opravdu konec demokracie. Už dnes si u některých případů, vzhledem k jejich obsahu, jejich načasování a způsobů jejich medializace pranic nejsem jist, že nejde o pokračování politiky jinými prostředky.

Všimněte si, že bohužel došlo na má slova: celý projev prezidenta Havla v New Yorku byl věnován jeho osobě, jeho prezidentování a jeho filosofování o jsoucnu. Česku a našim zájmům nevěnoval ani slovo. Hanba!

V rozhovoru v dnešních Lidovkách místopředseda ČSSD a ministr vnitra Gross přiznává, že se o schůzce svého dvojnásobného šéfa Špidly s komunistou Grebeníčkem dozvěděl až poté, co tato schůzka proběhla a podotýká, že mu to pranic nevadí a pokládá to, vzhledem k tehdejší situaci, za normální. "Já předsedovi důvěřuji", končí.
Nejsem a nemusím být, na rozdíl od jiných, tak zvaně "politicky korektní" (moderní výraz pro to, že hoši, co spolu - bez ohledu na stranickou příslušnost - mluví, si vzájemně neříkají holou pravdu, aby jim to u voličů neuškodilo) a tak mohu dodat: To spousta politiků Hitlerovi taky, Hitlerovi taky.

P.S. Ten rozhovor vůbec stojí za přečtení. Fotka s úsměvem á la Hugh Grant a odpovědi, klouzající jako tuk po teflonu, ukazují, proč je "náš Standa" tak populární. Roste nám holt druhý Schroeder.