PÁTEČNÍ GLOSY

Miroslava Macka:

Stejně jako předseda komunistů Grebeníček i já se domnívám, že se Václav Klaus mýlí, předvídá -li ještě v tomto volebním období vstup komunistů do Špidlovy vlády.
Domnívám se to ze dvou důvodů. Ten první: programově mohou být komunisté spokojeni, neboť špidlovská sociální demokracie, ba i Svobodovi lidovci, se od nich ve všem podstatném pranic neliší, v jejich očích tedy nemůže tato vláda "napáchat žádné systémové škody".
Za druhé, vstupem do vlády by na sebe vzali viditelnou odpovědnost v pro vládnutí nepříliš perspektivně přívětivé evropské i světové době, dále nezbytnost mediální prezentace svých ministrů a jejich politiky i jejich konkrétních činů a s ní ruku v ruce jdoucí kritičnost medií - a nutně by ztráceli body. Mnohem více by jim vyhovovalo - a Grebeníček to také otevřeně říká - podílet se případně na vládě náměstskovsky, více "odborně" než politicky, což by jim mnohem více umožňovalo používat již lidovci vypilovaný mechanismus: vše, co je populární od nás jest, vše nepopulární od premiéra a jeho vládnoucí strany.
Pravděpodobnost "náměstkovského" účinkování KSČM ve Špidlově a Svobodově menšinové jednobarevné vládě je ovšem značná.

Ve jedněch novinách si můžete přečíst dva články. Jeden je o tom, že ministr Rychetský nepodal v případu podnikatele Petra Macha stížnost pro porušení zákona a Mach si tedy bude muset definitivně odpykat pět let ve vězení, neboť dle soudu neproclil dovážený automobil a připravil tak stát na daních o 1,4 milionu korun. K tomu ještě musí zaplatit peněžitý trest 300.000 Kč.
Druhý je o tom, že obžaloba žádá pro Milouše Jakeše a Jozefa Lenárta stejných pět let vězení za část jejich činnosti v srpnu 1968.
Myslím, že je nejvyšší čas měřit kvalitu státu nejen podle hrubého domácího produktu či dodržování lidských práv, ale také podle velikosti mezery mezi právem a spravedlností.
V tomto hodnocení bychom asi hodně, hodně špatně dopadli. Ptáte-li se proč, pokuste se spočítat počet Jakešových a Lenártových soudruhů nejen v justici.

Většina komentátorů je přesvědčena, že premiér Špidla musel vědět, že Hana Marvanová pro prachsprosté zvýšení daní, skryté v ušlechtilém popovodňovém balíčku, ruku nezvedne, jen to arogantně přehlížel a tato jeho arogance tedy spustila vládní krizi.
Nejsem si tím vůbec jist. Kdokoliv mohl sledovat děj ve sněmovně minuty před hlasováním, nemohlo mu ujít Svobodovo a Kasalovo "hučení do Hanky", Svobodovo braní a vracení její hlasovací karty, prostě bezprostřední nátlak jako hrom. O trvalém mediálním tlaku ze strany Pilipa a dalších souvěrců nemluvě.
A tak se spíše domnívám, že Špidla dal na přesvědčování svého siamského Svobody a dalších, že nakonec "hučením do Hanky" tuto ukecají. Což u fanatiků nelze dosáhnout, neboť čím více je přesvědčujete, tím více sílí ve víře. Neznalost mentality Marvanové je tedy důvodem.Kdyby se Špidla zeptal někoho z nás, co ji léta známe, věděl by své.

Kupodivu zatím nikoho z komentátorů nenapadlo podívat se na podepsanou dohodu o kladném hlasování z hlediska ústavního práva. Slova ústavy o hlasování poslanců dle svého vědomí a svědomí by měla být rychle doplněna " a dle příkazů, schválených šéfy vládních stran". Takovou novelku přece spíchne soudruh Rychetský za jeden večer.

Vsaďte se, že České dráhy nepřijdou s logickým řešením, že povodňové škody uhradí prodejem malé části svého nemalého majetku, ale s rukou, nataženou ke státu a tím do našich kapes.

Děti, hodně se učte, a to nejen ve škole, ale i příklady z okolí. Určitě se vám bude v životě hodit třeba příklad Českých drah. Až začnete pracovat a budete utrácet více peněz než vyděláte, a přesto vám ještě pár šušňů zbyde, neboť vás rodičové založí každý rok nemalou sumou, ne abyste si mysleli, že jste špatní hospodáři. Po vzoru výše zmíněné instituce prostě říkejte, že hospodaříte se ziskem.