ČTVRTEČNÍ GLOSY

Hořkou pravdu má Ivan Pilip, když říká, že "milionářská daň" je nepodstatné zvýšení daní, že jde hlavně o symbol.
Je jednak symbolem Špidlova třídního uvědomění a z něj vyplývající bolševizace státu a dále je symbolem spolupachatelství Unie svobody a KDU - ČSL při této a následné bolševizaci.
Ani se netěším na blábolení Pilipa, Svobody, Kasala a dalších, až Špidla vyrukuje s dalšími zvýšeními daní, včetně již připravované daně z majetku.

Nejen v politice platí, že nejhorší škody nenadělá chyba sama, ale její zastírání. V politice to ovšem platí beze zbytku.
Viz exministr Kavan. První zastírací manévr zdroje peněz v jeho trezoru je ještě větším průšvihem. Kavan totiž prohlásil, že jde o sponzorské peníze na jeho senátorskou kampaň. Na logickou doplňující otázku, zda z těchto darů zaplatil darovací daň jen lapnul po dechu a zablekotal: "To v této chvíli si nepamatuji."
Čili nezaplatil. A je - zaslouženě - v dalším průšvihu.

Pan František Vízek z Jablonce nad Nisou napsal Lidovkám dopis, ve kterém chválí Špidlu a haní Klause. Říká, že na světě nejsou jen silní, mladí, zdraví a draví, ale také staří, nemocní, postižení a slabí. Kvalita společnosti se pak měří právě tím, jak se první starají o ty druhé.
Má pravdu. Jen si jaksi nevšiml, že existují také vyčuraní, lenoši, příživníci a nemakačenkové v počtu nemalém a hlavně, že míra starosti o staré, nemocné, postižené a slabé u nás není na rozhodnutí silných, mladých, zdravých a dravých, ale že jsou k dnešní míře starosti nuceni zákonem jinými. A dále si nevšiml, že zákony nastavená míra starosti jak na běžícím pásu vychovává a vytváří lenošné, neschopné a slabé.

Ministr práce a sociálních věcí Škromach chce v rámci politiky aktivní zaměstnanosti vytvořit program pracovních míst pro mladé lidi, čerstvé absolventy škol. Sice ještě neví jak, ale hlavně neví, že nejlepší politikou zaměstnanosti by byl systém, v němž by nezaměstnaný dostával podporu nikoliv od státu, ale z klasického pojištění proti pojistné události -nezaměstnanosti. Výše této podpory by byla logicky závislá na výši pojistky a délce pojištění.
A spousta lidí by najednou zjistila, že práce je dost, jen se vynasnažit,neboť být nezaměstnaný by se jim prostě nevyplatilo.