NEDĚLNÍ GLOSA
Miroslava Macka:
Včera těsně před půlnocí, kdy jsem prohlížel došlou poštu, jsem málem zpychnul. Představte si, že jsem osudu stál za to, aby mi mezi 14.35 až 15.21 naposílal celkem 664 krát text "Jdu po tobě, Macku, tvůj osud."
Trošku mne sice mrzelo, že mi osud tyká, neboť jsem od první třídy chodil do béčka a s tímto osudem ze školy zvláštní, dříve pomocné, jsem se tedy míjel, také mne mrzelo, že mi text neodeslal 666 krát, neboť mám rád magická čísla a od osudu bych čekal jistou symboliku, a hlavně nemám rád anonymy, byť si hrají na osud. Ale co člověk může chtít od nevychovaného nevzdělance.
Proto si dovoluji Vám raději napovědět, internetový osude: což takhle někdy kolem pětasedmdesátky smrt zastřelením in flagranti žárlivým manželem? To bych bral.
Trošku mne sice mrzelo, že mi osud tyká, neboť jsem od první třídy chodil do béčka a s tímto osudem ze školy zvláštní, dříve pomocné, jsem se tedy míjel, také mne mrzelo, že mi text neodeslal 666 krát, neboť mám rád magická čísla a od osudu bych čekal jistou symboliku, a hlavně nemám rád anonymy, byť si hrají na osud. Ale co člověk může chtít od nevychovaného nevzdělance.
Proto si dovoluji Vám raději napovědět, internetový osude: což takhle někdy kolem pětasedmdesátky smrt zastřelením in flagranti žárlivým manželem? To bych bral.