PÁTEČNÍ GLOSY

Tlumočnice, překladatelka a filmová fanynka Dana Hábová nemá ráda plytkou mnohomluvnost a proto všechny nabádá "Mluvte v titulcích"!
Zvláště bych to očekával u tiskových mluvčích. Tisková mluvčí Ministerstva dopravy a spojů však na dotaz ČT, kdy budou opět sjízdné všechny hlavní silniční tahy v Česku, namísto stručné a logické odpovědi "Povodeň ještě trvá a proto nelze žádný termín říct, uděláme ale vše, co bude v našich silách, aby to bylo co nejdříve", několik minut paroubkovitě mluvila a opakovaně semílala náhodná zrnka informací.
Moc by mě zajímala kritéria, podle kterých je vybírána většina tiskových mluvčích, neboť některé mně silně připomínají moji krásnou spolužačku, které jsem vždy, když nás okolnosti svedly dohromady, přátelsky radil: "Mlč a tvař se dekorativně!"

Stejně, ba více, mně popuzovala reportérka televize, domáhající se záchranářů s infrakamerami, psi a další technikou, kteří by měli - ještě ze zaplavené ulice -důkladně propátrat neobydlené, zbořené domy v Karlíně, jestli v nich přece jen někdo nezůstal zasypán. Jsem totiž přesvědčen, že pokud někdo přes veškerá varování a evakuační akce zůstane v domě, ve kterém navíc nemá co dělat, má být ponechám svému osudu. Neboť byl stoprocentně jeho strůjcem.

Obávám se, že velká voda spláchne do jednoho pytle solidarity zodpovědně pojištěné i nezodpovědně nepojištěné, takže ti zodpovědní budou v konečném účtování, jak bývá v Česku zvykem, nakonec ti hloupí a nejpostiženější. Moc rád bych se tentokrát mýlil.
Za jistou zkoušku spravedlivého přístupu v době popovodní bych považoval případ neodklizené lodi - restaurace na Vltavě: pokud majitel nezaplatí ze svého veškeré náklady spojené se zabezpečením svého nedbale spravovaného majetku, ale zaplatíme to z daní všichni, pak se nemýlím.

Moc velký pozor bychom si měli také dát na to, aby se v době nutného popovodního zadlužování neskryly do nezbytných a co nejefektivněji využívaných (a tedy nezbytně přísným okem kontrolovaných výdajů) také obvykle plýtvavé a velmi zbytné výdaje, tak typické pro zacházení s veřejnými financemi. Bude to činnost velmi nepopulární a v elmi lehce politicky zneužitelná, neboť emoce budou puštěny ze řetězu a většina poslanců, senátorů, hejtmanů, starostů a dalších volených úředníků z postižených oblastí, (pokud budou chtít být příště zvoleni), se bude snažit získat pro svůj volební kraj či okrsek co nejvíce peněz, a to bez ohledu na to, že by v sousedství mohly být investovány lépe, tedy mnohem efektivněji. Také špidlovská socialistická sociální politika by se v době všeobecné potřeby veřejných prostředků, namísto urychlení její nezbytné reformy, mohla spíše přiživovat na krizové situaci. Rozhodně to nedopusťme, a to bez ohledu na momentální popularitu.
Neboť proud pomíjí, avšak kámen na dně trvá.

Večírkově charitativní první dáma se z Portugalska s panem prezidentem nevrátila. Prý proto, že v letadle Fischer Air, kterým cestoval pan prezident, pro ni nezbylo místo, kterého ovšem bylo dost pro doktora, zdravotní sestru a člena ochranky.
Zlí jazykové tvrdí, že nepřiletěla prostě z důvodu, že Fischer Air striktně nebere psy do kabiny, ale musejí cestovat v nákladním prostoru.Zda zlí jazykové nejsou jazykové pravdiví, lze zjistit velmi snadno -dotazem na paní prezidentovou, až dorazí, kde cestovali její psi. Páni novináři, nezapomeňte na to !

Po vodě je zapotřebí průvan. Tuto prastarou životní zkušenost lze ovšem uplatnit i obrazněji. Viz Petr Pithart, který již nahlas přemýšlí nad tím, kterak nahradí poničený nábytek v Senátu. Průvan v myšlení by to chtělo! Aby začal přemýšlet o tom, zda-li v situaci, kdy bude zapotřebí každá koruna na věci velmi nezbytné, se nestálo za to rychlými legislativními kroky zbavit jednou provždy velmi zbytného Senátu a nápravu vodou zasažených budov ponechat pak na starost soukromým investorům.
Také v hlavě Vladimíra Špidly by se měl pořádně prohnat průvan, neboť o reformě plýtvavého sociálního systému nechce ani teď nic slyšet.
Sečteno, podtrženo, prostě státník s odvahou přivést do zatuchlého systému správy věcí veřejných očistný průvan, se mezi stávajícími mocipány nenašel. Což je škoda, v dlouhodobých důsledcích srovnatelná s těmi povodňovými.

Doufám, že při pohledu na zaneřáděné pražské ulice, si alespoň v Praze nikdo nebude moci stěžovat na to, že nemůže sehnat práci. Je vidět na každém kroku.