PÁTEČNÍ GLOSY

S pochechtáváním jsem si přečetl v "Dějinách států USA" pánů Tindalla a Shia řádky o pokrokářském hnutí, které na přelomu 19. a 20. století zasáhlo Spojené státy. Jak vystihl s neskutečnou upřímností jeden z těchto reformátorů, bylo cílem hnutí "využít vládu jako úřadu pro veřejné blaho". Vláda měla podle reformátorů "rozšířit řadu přímých služeb státu, například v oblasti školství, komunikací, ochrany přírody, zdravotnictví, sociální péče, péče o postižené, půjček pro zemědělce, agentů pro předvádění novinek a dalších".
Jak vidět, nic nového pod sluncem - vždyť i výraz "agent pro předvádění novinek" padne na dnešního ministra Mlynáře jako ulitý a tehdejší program pokrokářů jakoby převzala dnešní vláda beze zbytku. Jenže co se před sto lety snad dalo nazývat pokrokem...

Včera byl vůbec takový úsměvný den - to třeba v besedě pana Hoffmana z Radiožurnálu s několika novináři (Gallo, Bystrov) o zániku deníku Super padla následná věta k popukání: "V bulváru politický názor není přítomen." Já samozřejmě vím, že přívětivé až oslavné rozhovory a informace o některých politicích v bulváru jsou většinou články (minimálně protislužbou) zaplacené, to však neznamená, že nejsou silným a vlivným politickým nástrojem. Jsou - a to mnohem více, než si připouštíme.

Volební kampaň začíná hned po volbách a trvá čtyři roky, zní pravdivá poučka. A vůbec nemusí jít politické projevy stranických špiček a letáčky o jejich programech, za ty si nikdo nic nekoupí. Mnohem efektivnější metoda je například tato: vezmete z rozpočtu sto milionů na nějaký "bohulibý" projekt, třeba propagaci vstupu Česka do EU. Z těchto peněz zaplatíte nějaké té agentuře, výtvarníkům, tiskárnám, distributorům a dalším a to by v tom byl čert, aby pak tito lidé nestáli o vaše znovuzvolení.

Čtyřkoalice - Trojkoalice - Koalice - Nekoalice. Proboha, proč končíte? Co takhle Minusjednakoalice?