SOBOTNÍ GLOSY

Není silnějšího koaličního tmelu než touha vládnout a pokud se nenaskýtá možnost vládnout s někým jiným, koalice trvá.
A protože jak u ČSSD, tak zvláště u Koalice je touha vládnout ohromná, nechápu, proč obě strany mluví o nutnosti nějakých písemných záruk společného vládnutí. Přírodní zákony prostě platí a netřeba je dávat na papír.

Petr Matějů sice tvrdí, že odchází z řad Unie svobody proto, že se tato "vzdaluje svým programovým, politickým i etickým principům", ale nenechte se mýlit - odchází proto, neboť na něj nevybylo žádné koryto. Programové, politické a etické řečičky otců zakladatelů přece žádný soudný člověk, orientující se v české politice, nemohl brát za principy, proto se od nich Unie svobody při jednání o vládních funkcích nemůže vzdalovat.

Jan Kasal, místopředseda KDU - ČSL mne opravdu docela pobavil slovy "Není možné, aby dominantní vládní strana prosazovala zákony proti vůli koaličních partnerů. Ani tak, že by je místo vlády předložili poslanci. Může být dohoda v tom smyslu, že není možno používat takový mechanismus, že to, co se nepodaří prosadit ve vládě, tak se pustí do sněmovny oklikou."
Pobavil mne proto, neboť lidovci, a to nikoliv jako strana dominantní, ale trpasličí, předváděla přesně toto po celá léta Klausových vlád.
I napadá mne můj oblíbený Karel Havlíček:

Nejhorší, co by ODS mohlo potkat, by byl (naštěstí nepravděpodobný) vývoj, kdy by rozháraná koalice přestala socialistům coby partner vyhovovat, v ČSSD by zesílily hlasy proti menšinové vládě, držené u moci komunisty ( kteří by vládu nikdy nepodpořili zadarmo) a ČSSD by se rozhodla (za silného Zemanova přispění) pro opoziční smlouvu číslo 2 (bez Špidly coby premiéra).
Chvílemi mám dokonce z chování V. Klause pocit, že o této možnosti stále ještě v koutku duše sní. Krátkodobě by to mohlo "naozaj vyzerat" jako úspěch, střednědobě a dlouhodobě by to však bylo opravdu to nejhorší, co by mohlo ODS potkat, neboť nezbytné vnitrostranické změny, personální i funkční, by to jen oddálilo.