ČTVRTEČNÍ GLOSY

Miroslava Macka:

Nechápu, proč Václav Klaus používá při svém nezbytném odchodu "salámovou" metodu a proč neoznámil pár minut po vyhlášení volebních výsledků, že na na podzim svolaném kongresu rezignuje a nebude již kandidovat. Bylo by to logické, moudré, frajerské, byť lidsky nepříjemné, neboť pro soutěživý typ odcházet ze hry poražen a navíc s vědomím, že odveta již nebude, je jistě přetěžké a myšlenky na případný budoucí revanš se jistě honí hlavou.
Myslím si, že pro ODS by bylo nejrozumnější sáhnout při volbě předsedy do široké zásobárny kvalitních komunálních politiků - a napadají mne hned tři jména: severomoravský krajský hejtman Tošenovský ( u vědomí jeho handicapu, že není příliš orientován ve složitostech pražské ( čti: celostátní) politiky), středočeský hejtman Petr Bendl a starosta Prahy 6 Pavel Bém. Jedinou ( a těžkou ) podmínkou takové volby by byla akceptace neposlance v čele ODS poslaneckým klubem. Tato zdánlivá nevýhoda má ovšem též svoje nezanedbatelné výhody.
Rychlost oznámení připravovaných změn a razance jejich provedení pak bude velmi kvalitním ukazatelem ochoty a schopnosti ODS poučit se z porážky.

Dokonalou ukázkou toho, že ve volbách jde o "celkový umělecký dojem" té které strany a to na celostátní úrovni, dojem, mnohdy nemající s realitou nic společného, mnoho však s realitou virtuální či mediální , jsou výsledky voleb v obci Závišice na Novojičínsku.
V této obci starostoval od roku 1992 starosta za ODS Vlastimil Hajda. Počet členů ODS v této malé obci činí osmnáct, ČSSD a komunisté dokonce v obci nemají ani svoji buňku..
Za starostování pana Hajdy se v obci vybudovalo hřiště, upravil hřbitov, opravil kostel, rozšířila cesta a budují se dlouho požadované chodníky.
A výsledek voleb? Z 599 občanů s volebním hlasem jich k volbám přišlo 458 a rozdělili svoje hlasy následovně: ČSSD 130, ODS 124, Koalice 95, komunisté 95, ostatní strany 174.

Jsem rozhodně ( a léta to říkám ) proti všem možným poradcům na public relations, kteří přetvářejí vlastní projevy politiků na ochranné mimikry, maskující vlastní podstatu politika. Jsem proto rád, že Vladimírovi Špidlovi nikdo neporadil, že by se neměl vyskytovat s hrubě neoholenou tváří, sveřepým šklebem a fanatickými záblesky v očích.
Takto je totiž pro ty, kteří chtějí vidět, mnohem čitelnější.