PÁTEČNÍ GLOSY

Miroslava Macka:

Ministr dopravy Schling se chystá odvolat generálního ředitele České správy letišť Šťastného.Udávaný důvod? Vysoký věk! Šťastnému je 63 a panuje prý obava, že by kvůli tomuto vysokému věku nebyl schopen provést plánovanou transformaci státního podniku na akciovku a dokončit výstavbu terminálu na letišti v Ruzyni.
Předpokládám, že také všichni politikové ČSSD, starší 63 let, se vzdají svých funkcí, neboť je obava, že by kvůli tomuto vysokému věku nebyli schopni vést tento stát.
Předpokládám, že soudruh Schling z vlastního příkladu ví, že taková neschopnost může přijít i s mladším věkem.
Předpokládám, že všichni víte, že hlavním důvodem Šťastného odvolání jsou plánované stavební práce na letišti za deset miliard a touha mít u přidělování stavebních zakázek člověka, věrného Lidovému domu a spřáteleným firmám.

Neskutečně hanebný soudní výrok, odsuzující tři brněnské studenty k omluvě komunistickému funkcionáři, byl poslední kapkou do poháru nedůvěry k české justici. Publicista Václav Vlk starší k tomu dodává: nadělili jsme si tolik neomylných a neodvolatelných "papežů", že je načase s tím rychle něco udělat.
Možná by, pane Vlku, stálo za to, pro začátek vytáhnout z archivu bývalého Federálního shromáždění projevy jednotlivých poslanců při projednávání zákona, který tuto neomylnost a hlavně neodvolatelnost soudcům nadělil a připomenout tak lidem, kdo to způsobil.

Byl to jeden z amerických behavioristů, který popsal, jak vypustil po delším pobytu v klecích do volné přírody různá zvířata a jak se značná část z nich po krátkém čase vracela zpět do klecí, neboť ráda vyměnila svobodu s nutností se o sebe postarat za kus žvance v kleci ( za sociální "jistoty").
Po padesáti letech v kleci nám ukáží výsledky nadcházejících voleb, kolik socialismem nakažených myslí se za posledních dvanáct let ještě netransformovalo a stále dává přednost kleci se žrádlem, neboť se jako čert kříže bojí svobody, která s volností a širokými obzory možností přináší také zatracený kus odpovědnosti sama za sebe.

V anglosaském světě, v němž i novináři mívají smysl pro fair - play, jsou noviny děleny na stránky zpravodajské a stránky s komentáři, tedy se stanovisky redakce listu.
V Česku je tradice jiná. Většinou se nedozvíte vůbec nic nebo jen útržkovitě, co se stalo, zato však mnohomluvně, co si o události myslí redaktor, tedy jeho postoj k událostem či osobám.
Chcete příklad? Tady je.
V článku o posledním předvolebním mítinku ODS na pražském Staroměstském náměstí píše v dnešních Lidovkách Renata Kalenská následovně: podává informaci, že půl hodiny před zahájením se scházejí stovky lidí. Z celkem 70 krátkých řádků ve třech sloupcích je 44 řádků věnováno skupince proti Klausovi protestujících důchodců. Zbytek tvoří kratičký přepis přivítání Klause Lucií Bílou a informace o tom, že Waldemar Matuška zazpíval "Růži z Texasu".
Moc by mě zajímalo, co takovému bulvárně neprofesionálnímu výkonu říká šéfredaktor Vačkov.