ČTVRTEČNÍ GLOSY

Hana Marvanová přesvědčila (prozatím) vedení Unie svobody, aby na uvolněná místa po Žantovském a spol. nasadila "nezávislé kandidáty z občanských iniciativ".
Její první návrhy jsou vskutku půvabné: Patočka, Beránek, Balaštík, Mülerová - co jméno, to úkrok doleva, mnohdy přímo skok.
Představa, že kandidátku doplní bez potvrzení vnitrostranickými primárkami právě tito lidé, musí znít absurdně nejen liberárnímu křídlu Unie svobody, ale i těm sociálně nejzabarvenějším lidovcům. Pokládám proto za zcela vyloučené, aby dnešní lidovecké sezení tato jim podobná jména akceptovalo.
Lidovcům jde vždy a všude jen a jedině o vlastní prospěch (to neříkám s despektem, to je podstatou politiky) a byli by tedy ochotni akceptovat pouze ty nasazené osobnosti, o nichž nemůže být přílišných pochyb, že přinesou nové hlasy - jo, to takový Svěrák nebo Forman, to by lidovci ani nesípli. Ale Jakub Patočka? To už je příliš i na ostřílené lidovecké harcovníky.
Hana Marvanová pak jen potvrdila to, co jsem si o ní myslel celá léta, totiž, že je v ODS "omylem", neboť srdcem byla vždy levicovým disidentem. Rozumem nikým.

Místopředseda vlády Vladimír Špidla ještě více "ziljičoval": bohatším rodičům nejprve vytáhne z kapes peníze, část jich cestou po úřadech poztrácí a na závěr jim zbytek slavnostně předá coby dětské přídavky, a to s požadavkem "milujte se a množte se".
Jasný adept na první vládní svěrací kazajku.