SOBOTNÍ GLOSY

Miroslava Macka:

Včera v podvečeru rozmlouval v rozhlase pan Pokorný s pány Martinem Komárkem a Josefem Zieleniecem. Během rozhovoru pronesl redaktor MF Dnes Komárek podivuhodnou větu, kterou pak ještě zopakoval, když reagoval na udivený telefonát posluchačky. Ta věta zněla: "Já samozřejmě nemám žádný důkaz, že ODS přispěla k rozpadu Čtyřkoalice, nicméně si myslím, že přispěla."
A pokračoval v minutovém bla, bla, bla, v němž nezaznělo ani slovíčko, proč má alespoň takový dojem.
Na rozdíl od pana Komárka si nemyslím ,že ODS čímkoliv přispěla k rozpadu Čtyřkoalice, neboť netuším jak by mohla a nikdo kolem mne, včetně novínařů, také ne, jinak by to jiště řekli nahlas.
Myslím, že důvodů rozpadu Čtyřkoalice je několik a já se je pokusím vyjmenovat: Svoboda, Kasal, Kalousek, Kühnl, Pilip, Mlynář, Marvanová, Žantovský, Kužílek a Kroupa. Znám je všechny léta a léta a rozplétání jejich často protichůdných motivů, ambicí, komplexů, lásek a nenávistí by vydalo na tlustou knihu. Smnad ji jednou napíšu, aby bylo zřejmé, že šlo o nevyhnutelné samovznícení z přílišných třenic. A to, že třením vzniká teplo a oheň, objevil už pravěký Kopčem z Lovců mamutů.

Pravděpodobnost, že nepřežije ani dvouhlavá Čtyřkoalice US - DEU a KDU - ČSL je značná. Marvanová už nainvestovala do vypuzování lidoveckého Kalouska z kandidátky tolik mediální energie, že už těžko může couvnout bez ztráty tváře, zatímco Svoboda bude kolovrátkově opakovat, že Kalouska neobětuje, neboť jde o vůli členů KDU - ČSL, dobře věda, že obětovat Kalouska by se lidvocům vnitrostranicky zatraceně vymstilo, neboť by okamžitě následovaly vnitrostranické frakční boje, ohrožující nakonec i samotného Svobodu.
Rozhodnou však chladné počty - pokud každá ze zbývajících stran dojde k závěru, že v dvojbloku získá ve sněmovně byť jen o jediné křeslo více než při samostatné kandidátce, nastane velké divadlo přátelského poplácávání po ramenou, pokud vyjdou počty opačně, důvody pro rozvod se vždycky najdou.

No jo, ale co si teď počnou všichni ti novináři a rozhlasoví a televizní redaktoři, kteří viděli ve Čtyřkoalici konečně to správné kladivo na Klause a tím spásu našeho státu a nikoliv účelový, umělý, protiklausovský slepenec velmi nevyzrálých , ale o to ambicióznějších, osobností? Asi budou hlavně mlčet - pravděpodobnost, že si například paní Klusáková z Radiožurnálu nasype popel na hlavu, chytí se za nos, zamyslí , pouvažuje, popřemýšlí a začne nazývat věci pravými jmény, je malá, maličká, nulová.
Také Monika Pajerová, Igor Chaun a Jan Bubeník jistě nesbubnují halasnou akci "Děkujeme, odejděte II.", při níž vyzvou špínu na sebe házející čtyřkoaličníky k odchodu z politické scény. Ba ani v ČT 1 jim opakovaně nezahrají "Táhněte do háje". Podivuhodné.

Nejdojemnější je ovšem Petr Pithart, který v dnešním Právu konstatuje, že "čtyřkoalice (která byla vždycky ve skutečnosti dvojblokem středových stran tu spíše konzervativních, tu spíše liberálních) prošla právě krizí, která ji nemůže než posílit." No řekněte, nebyl by to prima prezident?