ÚTERNÍ GLOSY

Miroslava Macka:

Vsadil bych se, že až čas v Polsku oddělí z velké aféry s "kšeftováním se zemřelými" zrno od plev, tedy fakta od fám, pak se tato fakta příliš nebudou lišit od neprokázaných fakt českých. Těmito fakty totiž budou průkazná zjištění, že napatrná část zdravotníků za úplatu telefonicky oznamovala zpřáteleným pohřebním službám úmrtí pacientů, aby tak měly časovou výhodu před pohřebními službami znepřátelenými.
Což bude zjištění, na které by se při odposlechu telefonních hovorů, přicházejících do českých pohřebních služeb, přišlo taky. A nebo tím, že by se učinil průzkum mezi pozůstalými, z nichž mnozí byli kontaktováni jasnovidnými pohřebními službami v době, kdy je o úmrtí příbuzného zdravotnické zařízení doposud vůbec neinformovalo - abych nedoporučoval nezákonný postup.

Konečně je na světě jednoslovné označení české republiky, které nebude část krasoduchů popuzovat tolik, jako logický a gramaticky správně vytvořený název Česko. Tímto slovem je Reisen. Je v řeči vůdčího národa Evropské unie, vybuzuje příjemné asociace tajemna, dálek a dobrodružství, což by ještě zvýšilo turistický ruch a možná pomohlo i exportu (zvláště automobilů a dopravních prostředků vůbec) a hlavně uspokojí 27 procent Čechů, kteří by v čele státu rádi viděli majitele cestovní kanceláře Fischera (aniž by cokoliv věděli o jeho kvalitách státnických či lidských). Státnických proto, že se státnicky nikdy neprojevoval a neprojevuje a lidských proto, že v rozhovorech a článcích odpovídá vždy frázemi bez názoru, takže sice nikoho nikdy nepopouzí, ale také se o něm nic, ale pranic nedozvíte. (Pardon, tak to není, vždyť na sebe dobrovolně prozradil, že již léta nejraději chodí v černém a nedobrovolně to, že v životě miloval ženy i muže.)
Ale vážně - znáte lepší argument pro odmítání referenda coby nástroje solidního vládnutí než je shora zmíněný průzkum veřejného mínění?
Jak to říkal Casanova? Člověk nejpevněji věří tomu, co zná nejméně.

Když se chtějí sejít například členové Spolku českých bibliofilů, pronajmou si za peníze z členských příspěvků a za ty, které mezi sebou vyberou, vhodnou místnost a zaplatí z nich pozvánky, poštovné, občerstvení a další náklady.
Do Senátu ani nikam jinam, kde jsou veškeré náklady hrazeny z veřejných prostředků, je gratis nikdo nikdy nepozval a nikdy nepozve, což je správné.
Ne tak Chartu 77. Možná namítnete, že na rozdíl od Spolku českých bibliofilů si to Charta 77 zaslouží, tím si však nejsem pranic jist.
Hlavně však doufám, že to s Chartou neskončí jako se Slovenským národním povstáním - tomu v toku času přibývalo neustále jak partyzánů, tak hlavně zásluh, přičemž z těch účastníků, kteří měli nejvíce žluklého másla na hlavě z dob Hlinkových gard a vzniku Slovenského štátu, se časem stali ti největší hrdinové.