ÚTERNÍ GLOSA

Miroslava Macka:
Už dlouho jsem se nezasmál tak, jako při listování časopisem Týden z toho pondělka. V rubrice Události se objevil článek Vymývání mozků Peříčkem, který se docela vážně zabývá tím, že ve znělce pořadu Peříčko se objevovala třívteřinová změť čar a obrazů, ve které (při pomalém přehrávání záznamu) zjistil jeden divák mihnoucí se anglické nápisy Elvis is alive Eatch more TV a neumělé pěticípé hvězdy. Tuto část znělky, tak zvaný předěl, nakoupila Nova spolu a erotickými reportážemi ve Spojených státech.
Summa summarum: ptákovina pro noticku v bulváru. V Česku jsou však, jako ve většině zemí, podprahová sdělení v televizi zákonem zakázána a tak vznikla z této prkotiny dvojstrana, ze které je nejzajímavější informace, že většina dnešních psychologů je k účinkům podprahových sdělení velmi skeptická, jinak řečeno, že většina států zakazuje působení něčeho, co s velkou pravděpodobností vůbec neexistuje.
Další velký článek má titulek Lžu, lžeš, lžeme a populární formou vysvětluje fakt, že normální člověk každý den mnohokrát lže.
A nejlepší nakonec. Obálka Týdne má nahoře velký titulek "Nova skrytě útočí na podvědomí" a uprostřed písmem jako hrom "200 lží denně".
Vsaďte se, že kdybyste udělali průzkum, zjistili byste, že většina lidí si tyto titulky pochopitelně spojí dohromady a teprve dodatečně, když už je informace dávno uložena v mozku, zjistí (a nebo při nedůkladném čtení nezjistí), že informace je falešná. A tak jsem se pochechtával, jak neskrytě se dá útočit na vědomí článkem o skrytém útoku na podvědomí.