NEDĚLNÍ GLOSY

Miroslava Macka:

Reakcí na moji glosu o platech poslanců bylo několik návrhů řešení problému, kdo má určovat platy poslanců, zaslaných čtenáři glos. Jedním návrhem bylo dát poslancům stejný plat (příjem), jaký pobírali před svým zvolením. Druhým, který se mi velmi líbil, byl návrh, aby platy poslanců určovali jejich voliči (v podstatě jejich zaměstnavatelé): na volebních lístcích by byla v dolním rohu natištěna okénka k zaškrtnutí (5.000,- 10.000,- 15.000,- atd.). Po odevzdání volebních lístků be se matematickým průměrem došlo k výsledku.
Boj by se ovšem odehrál o podobu hlasovacích lístků, tedy o minimální a maximální kolonku, ale jinak je to návrh logický a rozumný.
Zkusme se během volební kampaně zeptat na názor na toto řešení kandidátů.

Nedělní Sedmička s Cyrilem Svobodou a Ivanem Langrem ukázala oba jmenované několikrát v roli pavlačových drben, které se pustily jedna do druhé. Neposlouchají se, překřikují se navzájem útržky vět a bez cizího zásahu jen tak nepřestanou.
Pro mne nepříjemným zjištěním však bylo, že ani jeden z účinkujících si v okamžiku logického názorového střetu nedokázal zjednat náležitý respekt obsahem ani formou svých slov, neukázal sílu osobnosti, spoluúčinkoval v tom neplodném, neefektivním přeštěkávání se.
Nepříjemným zjištěním proto, že žádný z nich ještě zdaleka nemá na to být kvalitním ministerským předsedou - a přitom u Cyrila Svobody tato možnost reálně hrozí.