SOBOTNÍ GLOSY

Miroslava Macka:

Za hajlování hrozí soud několika žákům základní školy. Obávám se, že dnešní nesmyslně přecitlivělá oficiální společnost (a to zvláště na vše, co se týká holocaustu a teprve druhotně nacismu) přestává už užívat zdravý rozum a nerozlišuje trestný čin od zřejmé klukoviny. (Mimochodem, za mého školního mládí, nedlouho po válce, jsme v rámci her na fašisty, partyzány a Rusy hajlovali - bez povšimnutí kohokoliv - ostošest.)
Na výše zmíněnou příhodu by se spíše hodila věta drsňáka primáře Antoše, starého šumperského porodníka a gynekologa, který v rámci školních přednášek pro rodiče odpovídal matkám, stěžujícím si na nemožné chování svých puberťáků větou: Matko, myslíte si, že byste se chovala jinak, kdyby vám denně píchali do prdele takové množství hormonů?
Řešením není ani soud, ale solidní domluva zakončená fackou k zapamatování si řečeného.

Novela zákona o zdravotních pojišťovnách a o veřejném zdravotním pojištění způsobí, že praktičtí lékaři budou mít přehled o všech návštěvách svých pacientů u jiných lékařů a o tam předepsané léčbě.
Je to krok správným směrem. V moderní medicině by se měl stát právě praktický lékeř "inteligentním průvodcem pacienta v systému zdravotnictví". Nezanedbatelná by nemusela být ani úspora financí, neboť chroničtí obchazeči doktorů se snad soupisů svých obchůzek v rukou praktika zaleknou. A že jich je.

Zkrachoval americký gigant Enron. To se čas od času stává. Vyšlo najevo, že dal nemalé prostředky na volební kampaň prezidenta Bushe a ministra spravedlnosti Ashcrofta. Dva měsíce před krachem telefonovali zástupci Enronu ministrům obchodu a financí.
Demokraté spustí povyk, to však bude vše. Ani americký prezident ani jeho ministr spravedlnosti neodstoupí, odvoláni též nebudou.
Stát se to v Česku, budou nás novináři šmahem přesvědčovat, že něco podobného by se ve vyspělých západních demokraciích bez okamžitého odchochu dotčených politiků stát nemohlo. Osobní přání novinářů je tak vydáváno za fakt.

Spojíme-li veškeré světlo ve vesmíru, výsledná barva bude mít středně akvamarínový až světle tyrkysový odstín. Vesmír již prošel svým modrým obdobím, nyní směřuje k zelenému a ke konci svého období bude červený.
Možná, že barvy politických stran nebyly vybrány tak docela náhodně - rudý konec vesmíru a světa nastává po tom, co je modř vytlačena zelení, to platí opravdu i v politice. Pozor na to.