ČTVRTEČNÍ GLOSY

Ve stínu bombardování Afganistanu se včera staly v Česku dvě události, při kterých mne mrazí v zádech neméně než při pohledu na následky teroristických činů.
První: Ministr spravedlnosti Bureš podal ústavní stížnost na Nejvyšší soud republiky, neboť podle něj porušil (v případě Kájínek) ústavní zákon. Existují pouze tři možnosti výkladu, jedna horší než druhá _Nejvyšší soud nezná zákony tohoto státu nebo je nezná ministr spravedlnosti, třetí možnost, nejpravděpodobnější a nejhorší, zákony jsou tak mizerné, že umožňují zcela rozdílný výklad. Čtvrtou, hypotetickou možnost, totiž že Nejvyšší soud zákony zná, ale z falešné kolegiality k policii, státním zástupcům a soudům nižšího stupně jednal protizákonně, raději hned potlačuji už v mysli.
Druhý: Předseda senátu Obvodního soudu pro Prahu 7 Hájek zdůvodnil svoje nerozhodnutí v případě stíhaných prominentů, kteří byli obžalováni ze zneužití pravomoci veřejného činitele (případ nacisty Tuttera, naverbovaného STB) tí, že jejich skutky byly již v době obvinění promlčené.
A opět: neznají zákony tohoto státu vyšetřovatelé policie a státní zástupce nebo soudce? A nebo opět zapracovala nějaká ta solidarita?

Správný je názor mnoha a mnoha liberálních ekonomů, že pomoc strádajícím aerolinkám, postiženým opadnutým zájmem o cestování letadly, je špatná a nemorální. V době konjunktury se totiž tyto společnosti pranic nedělily o svoje zisky s veřejností ani nevytvářely patřičné rezervy pro okamžiky možné krize, dnes však klidně těží z rozjitřené situace a natahují ruku směrem k našim kapsám. Navíc: platí-li, že krize tohoto odvětví podnikání bude dlouhodobá, proč a nač udržovat uměle při životě větší množství společností a větší počet jejich zaměstnanců než je zapotřebí, protože o ně nebude zájem a jen trh by měl určit, kolik a které ve změněné situaci přežijí.
Dokonce i jinak ve státních podporách všeho druhu velmi socializující Evropská unie tlaku leteckých (a na nich závislých) společností dlouho odolávala a částečně podlehla až v těchto dnech se slibem, že leteckým společnostem budou nahrazeny jen ztráty z prvních čtyř dnů po manhattanském atentátu. Zatím nic víc.
Vláda chce pomoci ČSA prozatím tak, že jim dodatečně odpustí clo za v uplynulých letech dovezená letadla a náhradní díly, což není suma zanedbatelná.
Kupodivu proti tomuto řešení ihned nevystartoval Václav Klaus, nýbrž se včera dopoledne sešel se senátorem a majitelem společnosti Fischer Air Václavem Fischerem a i když z jejich jednání neproniklo doposud na veřejnost ani slovo, vsaďte se (neboť volby se blíží mílovými kroky a přízeň mediálně vlivného pana senátora by uvítala leckterá strana), že Václav Klaus vyrukuje nikoliv proti podpoře ČSA, ale s podporou zpětného odpuštění cla za letadla a náhradní díly též Travel Air a Fisher Air. A je velmi pravděpodobné, ba hraničící s jistotou, že Václav Fischer svým mediálním vlivem za tyto odpustky v době voleb promptně zaplatí.